Od začátku letošního roku se okruh trestně stíhaných pachatelů rozšířil i o společnosti. Nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob firmy přijaly rozporuplně, hlavně kvůli závažnosti možných sankcí. Proto nejspíš podnikatelé uvítají, že už brzy jim zákon dá možnost, jak přímo ovlivnit druh a výši trestu. I jich se – vedle fyzických osob – totiž bude novela ohledně dohody o druhu a výši trestu týkat. Novinka, která už funguje v řadě západních zemí, ale třeba i na Slovensku, by měla ušetřit náklady pro obviněné i pro stát.
O co jde?
Dohodu bude možné využít, pokud se obviněný plně dozná ke spáchání žalované trestné činnosti a bude zřejmé, že se trestný čin stal a dotyčný jej opravdu spáchal. V takovém případě bude moci státní zástupce zahájit jednání o dohodě o vině a trestu, a to jak na návrh obviněného, tak i bez něho. Pokud k dohodě dojde (obviněný bude ochoten strpět přiměřený dojednaný trest), státní zástupce předloží uzavřenou dohodu soudu. Ten rozhodne rychle a bez složitého dokazování o jejím schválení. Proti schválené dohodě již nebude možné se odvolat.
Schválená dohoda o vině a trestu bude mít sice podobu a účinky odsuzujícího rozsudku, dá se ale čekat, že přiznání viny a nerozporování trestu budou hrát roli při méně tvrdém potrestání, než jaké by na pachatele čekalo, pokud by na dohodu nekývl. Navíc se nejspíš projeví ještě jeden faktor: když bude obviněný s dohodou souhlasit, může se snížit pečlivost, s jakou policie a státní zástupci žalované skutky stíhají – daný případ bude prostě „odškrtnutý“. Obvinění tak někdy nejspíš budou profitovat z mírnější právní kvalifikace či se dokonce vyhnou trestu za neodhalené dílčí činy. Doznání viny pod příslibem schválení dohody ale nebude možné zneužít v dalším řízení. Když dohoda nebude schválena, nebude se následně přihlížet k tomu, že se obviněný doznal. Sjednání nové dohody o vině a trestu ale nebude vyloučeno.
Šance pro poškozené
Dohoda o vině a trestu nezapomíná ani na ty, kteří byli trestným činem poškozeni. Novela předpokládá, že poškození se budou vyjednávání dohody účastnit a budou přitom smět uplatnit svůj nárok na náhradu škody. Státní zástupce bude mít také možnost se s obviněným za poškozeného o rozsahu a způsobu náhrady dohodnout. Ovšem jen do výše nároku, který poškozený uplatní. Když se obviněný nebude k náhradě škody dobrovolně mít, státní zástupce na to soud v návrhu na schválení dohody o vině a trestu upozorní. Pro soud to nepochybně bude relevantní informace při rozhodování, zda dohodu schválí, či nikoli. Novela také soudu dává možnost o nároku na náhradu škody sám rozhodnout.
Nová pravidla budou poškozené nejspíš motivovat, aby své nároky hájili při trestním řízení důsledněji než dnes. Snažit se o uzavření dohody totiž může být jednodušší, než se s nárokem na náhradu škody obracet s obvyklou, ale nákladnější žalobou na civilní soud.
Vyjednávání o dohodě o vině a trestu bude každopádně náročné a neobejde se bez aktivní spolupráce všech zúčastněných. Obvinění při něm budou muset mít povinně obhájce. Jejich úlohou nebude jen kontrolovat samotné vyjednávání o dohodě, ale také vyhledávat a předkládat důkazy, aby na jejich podkladě vyjednali co nejnižší potrestání.