Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jaká krize eura?

Jaká krize eura?

9.7.2012 15:13

Co utváří krizi? Je to vleklý ekonomický úpadek, vysoká dlouhodobá nezaměstnanost, chudoba, bezuzdná inflace, srázný propad směnného kurzu, fiskální schodky, vysoké výpůjční náklady a narušená politika? Většina by souhlasila, že krize vzniká, jsou-li přítomné už jen některé z těchto „příznaků mizérie“. Přestože se však má všeobecně za to, že Evropu sevřela krize, přítomno je jen několik z nich, a ještě jen v hrstce zemí eurozóny.

Proč tu tedy máme krizi eurozóny a co ji definuje? Znovu a znovu se prohlašuje, že jednotná měna nevyhovuje rozličným potřebám členských zemí a že neudržitelná ekonomická divergence bude nakonec vyžadovat ústup od eura.

Mezi nejčastěji uváděné fatální divergence patří rozdíly v tempech růstu, tvorbě pracovních míst a mírách nezaměstnanosti, jakož i dramatické disparity v bilancích běžných účtů, přičemž původ toho všeho lze vystopovat až ke značným odchylkám v jednotkových mzdových nákladech. Zohledňování takových divergencí vnucuje problémovým zemím výrazné rizikové prémie, což nevyhnutelně vede ke zrychlujícímu úniku kapitálu do bezpečných přístavů.

Všechny tyto události jsou teď v eurozóně patrné, zejména v zemích na její periferii. Rizikové prémie začaly růst nad příznivé hladiny v roce 2009 a ještě silněji v letech 2011-2012, přičemž v roce 2011 se rozbujely úniky kapitálu.

Když ale člověk uvažuje, co může být u kořene takových přesunů kapitálu, podezření nutně padá i na neudržitelné politiky sahající daleko za hranice eurozóny. V širší Evropské unii se země jako Velká Británie či Maďarsko potýkají se strukturálními nedostatky stejnou měrou jako některé země na okraji eurozóny. Kurzovní flexibilita jim mnoho nepomohla nebo se přinejmenším rozhodly jí nevyužít.

Dále existují země se stejně velkými, ne-li většími břemeny vládního dluhu, než v zemích na evropské periferii – prvořadými příklady jsou Spojené státy a Japonsko. Další země, třeba Norsko a Švýcarsko, hospodaří sice s přebytky běžného účtu převyšujícími hladinu 10 % jejich HDP, ale vzpírají se měnové revalvaci.

Stojí za to si připomenout, že v dekádě do roku 2005 bylo za „nemocného muže Evropy“ označováno Německo. Při vstupu do eurozóny Německo nedokázalo konkurovat, v důsledku nadměrných nárůstů mezd a cen po znovusjednocení země – leč od té doby byl problém překonán pomocí strukturálních reforem, jimiž země prošla v rámci jednotné měny. Totéž platí pro nejčerstvějšího člena eurozóny, Estonsko, jemuž přísná restrikce mezd v krátké době zajistila konkurenční schopnost na jednotném trhu.

Proč se tedy objevují tak silné pochybnosti, zda euro přežije? Slýcháme, že současné snahy prosadit zdravé politiky v periferních zemích nutně selžou a že obětovat v těchto zemích demokracii je příliš vysoká cena za zachování neporušené měnové unie.

Ve skutečnosti snahy vlád a mezinárodních institucí ukazují cestu k udržitelnějším řešením. Kdo by si loni touto dobou pomyslel, že bude možný fiskální pakt přijatý letos v březnu? A že navzdory fluktuacím dojde u problémových zemí k výraznému snížení rizikových prémií, aniž by to zvýšilo cenu financování pro dárcovské země?

Zůstává mnoho neznámého. Pozorujeme nesmělé známky vyváznutí z neduhu eurozóny? Dokážou dlužnické země vytrvat v náročných reformních programech, nebo jejich občané úspory odmítnou? Vyhnou se dárcovské země onomu druhu populistické protireakce na domácí scéně, která by je mohla postrčit protekcionistickým směrem?

Zabránit panice, snížit rizikové prémie a umožnit plnější využití zdrojů by měla umět inteligentní spolupráce, která předchází morálnímu hazardu. Je například určitě vhodné zjednodušit a zatraktivnit mezistátní migrační toky. Vysokým hladinám nezaměstnanosti, zejména mezi mladými kvalifikovanými pracujícími, by bylo možné předejít, kdyby dárcovské země, jež své pracovní síly potřebují vzpružit přistěhovalci, dokázaly přilákat migranty.

Více přistěhovalectví by posílilo dovednosti a zvýšilo úrovně příjmů a současně snížilo výdaje otřesených zemí za dávky v nezaměstnanosti. Větší mobilita pracovních sil v EU by také pomohla vytvořit otevřenější evropské postoje, čímž by oslabila staré nacionalistické předsudky.

Zaváže se tedy Evropa ke směřování k politické unii a vypořádá se tak s tím, co navzdory jednotnému trhu, euru a odstranění vnitřních hranic Schengenskou dohodou stále chybí?

Vzorem pro budoucí Spojené státy evropské je Švýcarsko, země čtyř jazyků a etnik, která má fiskálně silné vyšší územní jednotky (kantony), prvotřídní jednotnou měnu a federální vládu a parlament, který uplatňuje opravdovou, byť omezenou fiskální pravomoc.

Kdyby EU důkladně těžila z kompetencí, které už má, a vládla efektivně, Unie jako celek by přinejmenším v příští dekádě mohla dosáhnout rychlejšího hospodářského růstu – mimo dosah není 2,5% roční míra. Štědřejší podpora zemí v potížích je nezbytná, ale euro se musí zachovat (ač ne nutně na základě větší eurozóny).

Finanční trhy by se snadněji nechaly přesvědčit, kdyby takovou podporu doprovázelo přijetí fiskálního paktu ze strany příjemců, společně s odbornou pomocí, jejímž cílem by bylo posílit tamní správu věcí veřejných. Řecko by mělo mít k dispozici protikorupční profesionály z USA, italské specialisty na efektivitu daní, německé privatizační experty a španělské odborníky na turismus, aby se zrychlilo tempo tamní modernizace.

To vše se rovná tolik potřebnému a často prosazovanému Marshallovu plánu pro periferii. Přiznává to však, že otřesené evropské země nepotřebují nejvíc ze všeho peníze, ale plánovací a administrativní schopnost je efektivně vynaložit. V uplynulém desetiletí Řecko dokázalo vstřebat jen pětinu modernizačních fondů EU, které mu byly k dispozici. Nemuselo tomu tak být a Evropa si nemůže dovolit to tak nechat. 
 

Norbert Walter je bývalý hlavní ekonom skupiny Deutsche Bank a vedoucí výzkumu Deutsche Bank Research.

Copyright: Project Syndicate/Europe’s World, 2012.


Váš názor
  • Kreténská koruna
    10.7.2012 14:24

    komu se hodí kreténská koruna ? Odpověď je velice jednoduchá - hodí se pouze kreténům. Jaký je to nástroj ? To brzy všichni poznáte co si šetříte koruny na stáří. Jak to tady jde dolu z kopce, tak ten bordel budete platit vy všichni co si šetříte koruny. To vám nikdy nedošlo ? asi ne podle vašich příspěvků. Protože přes stromy nevidíte les. Koruna zlikvidovala český průmysl a export a později zlikviduje i vaše úspory.
    oradapoisson
    • Re: Kreténská koruna
      10.7.2012 15:40

      Ale deže. Naše úspory nezlikviduje koruna. Koruna funguje jako každá národní měna. Přepočítáváním kurzů nevznikají škody. Za likvidací úspor stojí inflace, marnotratnost, státní dluhy, manipulace úrokových sazeb atd...
      Jesse
  • hrušky vs pneumatiky
    9.7.2012 17:43

    Pořád se zde mýchají dvě roviny. Politická s ekonomickou jao hrušky s pneumatikama. To nebude mít nikdy konec - politici tím mají zajištěn prostor ke žvanění, ekonomové si trhají vlasy. Euro je politický projekt, ekonomicky absolutně neuchopitelný. Zvítězila zde rozbujelá "mírotvorná" administrativa novodobých neomarxistů nad smysluplným obsahem ekonomických zákonnitostí. Tak jak se smýchají hrušky s pneumatikama, tak se smýchávají absolutní rozdíly schopností jednotlivých zemí, mentality jejich obyvatel, tradic a potenciálů. Tohle monstrum nebude fungovat nikdy... možná 500 let, než se lidstvo i v Evropě pomýchá a geneticky utvoří nové generace. Otázka, je, jestli tento projekt tak dlouho vydrží :-))
    Jesse
  •  
    9.7.2012 17:15

    No a my by jsme euro měli podporovat tím, že budeme usilovat o jeho zavedení a ne ho podkopávat tím. že z něho děláme mrtvý projekt. Naštěstí už nás tak trochu ve světě znají a tak nás nechají ať si remcáme co chceme. Vždyť ono je to stejně jedno. Jen my si myslíme jak jsme s tím vychcali. A zatím přehlížíme, jak naše ekonomika chřadne. Pronárod jsme hroznej.
    Hroch
    •  
      10.7.2012 9:27

      No to jsem chtěl dát o dikusi níř. Omlouvám se.
      Hroch
  • Hlubší diskuse
    9.7.2012 15:45

    Kdo sleduje odborný tisk v západní Evropě a Německu, dobře pozná v tomto článku jeho stopy. Diskuse skutečně musí být hlubší a problémem není jednotná měna, ale efektivnost administrativy a kontrolovateltnost a dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Jak mělké jsou oproti tomu diskuse v tuzemsku?????
    • Re: Hlubší diskuse
      10.7.2012 14:26

      kdo sleduje zapadni tisk ? Zde, jak vidno tak nikdo. Jinak by na zdejsi diskuzi, da-li se to vubec diskuzi nazvat, nemohlo byt tolik kravin a dohadu nezalozenych na zadnych dukazech. Jen mozkove vyrony zdejsich radobyznalcu.
      bearbull
    • Re: Hlubší diskuse
      9.7.2012 16:54

      jak ocekavat diskuzi na urovni tam kde se urovne nedostava. Na hlavu kazdeho s odlisnym i kdyz logickym nazorem se snese ihned prival nadavek a posmesku. Nemusim ani uvadet jmena a kazdy kdo procita zdejsi clanky vi o koho se jedna. Jako v politice i zde je dulezitejsi se zviditelnit nez projevit vlastni nazor. Jak muze nekdo sledovat zahranicni udalosti kdyz umi pouze cesky a je z nejakeho duvodu jeste na to hrdy. To se to pak lidem da nalhat cokoliv. A kazdy jen poukazuje ze je to vsude stejne a dokonce horsi.
      bearbull
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data