Nová obchodní dohoda mezi USA a EU přináší určitou úlevu evropským automobilkám, ale zároveň odhaluje hluboké rozpory mezi Washingtonem a Bruselem. I když americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slaví průlom v jednáních, jejich rozdílné výklady klíčových bodů (od farmaceutik po cla na ocel) vyvolávají otázky o budoucnosti této dohody. A automobilky jako a Mercedes si sice polepší oproti nejhoršímu, ale i tak zůstává evropský průmysl pod tlakem.
Trump a von der Leyenová se zřejmě rozcházejí v některých klíčových detailech nové obchodní dohody, což podtrhuje obtížnost jejího uvedení do praxe. Obchodní dohody obvykle vyžadují roky vyjednávání a mohou mít tisíce stran. Jednání o předběžné dohodě, která byla uzavřena v neděli, začala v dubnu a konkrétní detaily zatím chybí.
Zatímco Evropská unie uvedla, že přijme 15% clo na téměř veškerý svůj vývoz do USA, Trump dodal, že unie zároveň souhlasila s otevřením svých „zemí pro obchod s nulovým clem“. Trump dále prohlásil, že se dohoda nebude týkat farmaceutické výrobky, což je sporný bod jednání, a naznačil, že na ně bude uvaleno vyšší clo. Na samostatné tiskové konferenci však von der Leyenová uvedla: „EU souhlasila s 15% clem na farmaceutika“ a dodala, že „jakákoli další rozhodnutí – ze strany prezidenta USA – jsou na jiném papíře“.
Vysoce postavení američtí představitelé později uvedli, že obě strany se dohodly na 15% clu na vývoz farmaceutických výrobků z EU. Samostatné šetření podle sekce 232* ohledně farmaceutik má být dokončeno během následujících tří týdnů, ale úroveň cla zůstane na 15 %, dodali. USA také zahájily vyšetřování, zda dovoz některých dalších produktů, jako jsou letecká technika a polovodiče, nepředstavuje hrozbu pro národní bezpečnost. To by mohlo vést k dalším clům v některých sektorech.
EU a USA se také rozcházejí v názoru na další sporný sektor – Trump uvedl, že 50% clo na ocel a hliník „zůstává beze změny“. Von der Leyenová však tvrdí, že „cla na kovy budou snížena a zavede se kvótový systém“. Dohoda se podle amerických představitelů nevztahuje na vývoz oceli a hliníku z EU, který zůstane zatížen 50% clem. Cla na leteckou techniku zůstanou na 0 %, dokud nebude dokončeno šetření podle sekce 232*.
Von der Leyenová argumentovala, že se jí podařilo zajistit jistotu a stabilitu pro firmy na obou stranách Atlantiku. Není však vůbec jisté, zda se EU a USA podaří vyřešit všechny zbývající sporné otázky. „Pozornost se nyní přesune k výkladu a riziku implementace, což přináší směs politických a technických otázek,“ napsal Carsten Nickel, zástupce ředitele výzkumu ve společnosti Teneo. „Vzhledem k povaze dohody lze očekávat přetrvávající nejistoty.“
Výhra pro automobilky, nebo ne?
Akcie evropských automobilek v pondělí posílily poté, co bylo oznámeno, že clo na dovoz aut z EU do USA bude sníženo z 27,5 % na 15 %. a Mercedes navíc těží z výjimek z cel na přibližně 185 000 vozů, které každoročně vyvážejí ze svých amerických továren, uvedl analytik BI Michael Dean.Dohoda tak přináší určitou míru jistoty na klíčovém trhu pro značky jako Mercedes, , Porsche a Volvo.
Od doby, kdy Trump v dubnu zavedl cla, automobilky varovaly před miliardovými náklady navíc a komplikacemi v dodavatelských řetězcích, přičemž některé z nich snížily své finanční výhledy pro letošní rok. „Je to nejlepší výsledek z toho, co vypadalo jako špatná situace,“ uvedl automobilový analytik Matthias Schmidt v neděli večer. „Myslím, že generální ředitelé německých a švédských automobilek dnes budou spát klidněji než v posledních týdnech.“
Přesto je nová sazba výrazně vyšší než původní clo ve výši 2,5 %, které platilo před Trumpovými obchodními zásahy. To nutí firmy zvažovat, zda zvýšit ceny, nebo přesunout více výroby do USA.
Německý svaz chemického průmyslu VCI – jehož členy jsou i dodavatelé automobilek jako – varoval, že nová cla i tak poškozují evropský průmysl. „Když čekáte hurikán, jste vděční za bouři,“ uvedl prezident VCI Wolfgang Große Entrup. „Přesto jsou dohodnutá cla příliš vysoká. Evropský export ztrácí konkurenceschopnost.“
Zdroj: Bloomberg
* Sekce 232 je ustanovení zákona o rozšíření obchodu z roku 1962, které umožňuje prezidentovi Spojených států upravovat dovoz zboží ze zahraničí, pokud je vyhodnoceno, že tento dovoz ohrožuje národní bezpečnost.