Červencová data z českého průmyslu byla překvapivě dobrá, i když je pomohl vylepšit vyšší počet pracovních dní. Průmysl mezročně vzrostl o 4,2 procenta po poklesu o 2,7 procenta v minulém měsíci. Vzhůru ho táhla především výroba motorových vozidel (7,5 % y/y) a elektrických zařízení (19,7 %). Na druhé straně stojí jako největší brzdy výroba počítačů a elektroniky (-8,6 %) a produkce základních kovů (-5,3 %).
Tržby v průmyslu vzrostly o 5,8 procenta, přičemž tržby z vývozu se zvýšily o 9,4 procenta. Pro výhled do dalších měsíců je dobrou zprávou výrazný nárůst nových zakázek o 16 procent. I ten byl tažen hlavně poptávkou ze zahraničí, kde se hodnota nových zakázek zvýšila o 22,7 procenta. V případě domácího trhu to bylo 4,1 procenta. Výrazný nárůst poptávky hlásí především sektory motorových vozidel a výroby strojů. Data o zahraničním obchodě ukazují, že zahraniční poptávka roste především v Rusku a bývalých sovětských republikách a dále v Asii.
I přes zvyšující se aktivitu v průmyslu však klesá zaměstnanost - v červenci to bylo meziročně o 0,6 procenta. Průměrná mzda se oproti minulému červenci zvýšila o 4,5 procenta, reálný růst byl kvůli inflaci o poznání nižší, 1,3 procenta.
V červencových datech z průmyslu jsou určitě pozitivní signály. Především jde o hodnotu nových zakázek a náznak, že se firmám daří více orientovat na východní trhy, které mají znatelně vyšší růstový potenciál než západ. Na druhou stranu byla data ovlivněna kalendářem a pomohl i bazický efekt. Navíc klíčovým exportním trhem zůstává eurozóna a tam se výhled v poslední době o poznání zhoršil. Za celý rok tak od českého průmyslu stále nečekáme žádný silný výsledek, růst by se měl pohybovat mírně nad nulou.