Průmyslová produkce v Česku po očištění o počet pracovních dní vzrostla rychleji, než jsme očekávali – o +0,9 % meziměsíčně a o +2,0 % meziročně (neočištěně -1,1 %).
Za dobrým číslem se však bohužel skrývá zejména velmi dobrý výkon producentů elektřiny a lepší situace v těžebním průmyslu. Zpracovatelský průmysl jako celek zaostává a meziročně stagnuje. Pomalý obrat trendu k lepšímu je však vidět v nejcykličtějších částech českého průmyslu v čele se strojírenstvím a producenty základních kovů. To potvrzují i nové zakázky – u producentů základních kovů +3,2 % meziročně, strojírenství +2,0 % a výroba kovových konstrukcí +8,6 %. Na druhé straně výroba v segmentu automotive letos poroste bezesporu pomaleji – naráží na relativně vysokou srovnávací základnu z uplynulého roku a poměrně vysoké využití výrobních kapacit.
Celkově lepší dubnová čísla z průmyslu dohromady s velmi silným maloobchodem ukazují, že minimálně na začátku druhého kvartálu byla česká ekonomika stále ve velmi dobré kondici. To vše po velmi silném prvním kvartále, kdy rostla o 0,8 % mezikvartálně. V dubnových číslech však zatím nevidíme výraznější dopad vyšších amerických cel a doprovodné nejistoty. Je tak otázkou, co čekat dál?
Po Trumpově “dni osvobození” jsme snížili české HDP kumulativně pro roky 2025-2026 o více než 1 % HDP dolů, jednak kvůli přímému obchodnímu dopadu vyšších cel na evropskou ekonomiku, ale zejména kvůli negativnímu dopadu doprovodné nejistoty na investiční aktivitu podniků. Ta zatím v dubnových tvrdých datech z průmyslu rozhodně vidět není, ale to neznamená, že ji časem neuvidíme. Otázkou je, v jaké intenzitě. Doposavad jsme neviděli jak v Evropě, tak v Česku zásadnější negativní dopad do podnikatelských nálad v průmyslu.
Zatím se zdá, že 10% plošná cla sama o sobě nenastartují v Evropě tak výraznou vlnu nejistoty, aby docházelo k masivnímu odkládání investic. Možná proto, že centrální banky v Evropě v čele s ECB dál snižují úrokové sazby (na rozdíl od Fedu), energeticky náročná Evropa těží z levnější ropy a energií a část průmyslu již vyhlíží výraznou fiskální expanzi Německa plánovanou na příští rok. V tuto chvíli tak naše odhady dynamiky HDP možná vypadají až moc pesimisticky (1,9 % pro rok 2025 a 1,6 % pro rok 2026). Je však třeba si uvědomit, že zvýšená cla na Evropu byla pouze odložena a na začátku léta může obchodní napětí dál růst. A výraznější plošná cla by evropský byznys “vstřebával” daleko hůře..