Aktualizováno Sektor služeb, který tvoří asi 75 procent hrubého domácího produktu eurozóny, se dnes postaral o nemilé překvapení, když v září předvádí pokles na nejnižší úroveň od července 2009. Celkové vyznění předběžného indexu nákupních manažerů firem působících v eurozóně už nevylepšila ani lepší situace v průmyslu, kde index PMI vyskočil na 6měsíční vrchol. Oba sektory však nadále zaznamenávají pokles celkové aktivity a naznačují tak nevyhnutelnost recese v eurozóně. Obzvláště slabé údaje přišly z Francie, ale situace v Německu se zlepšila.
Kompozitní index nákupních manažerů sestavovaný Markit Economics za září předběžně klesl z 46,3 bodu na 45,9 bodu a nejslabším výsledkem od června roku 2009 zaostal za konsensem agentury Bloomberg na úrovni 46,6 bodu. Dílčí index hodnotící aktivitu ve službách propadl na 38 měsíční dno 46,0 bodu z 47,2 bodu za srpen, přičemž konsensus trhu počítal naopak s růstem na 47,5 bodu. Nad očekávání dobrý byl naopak index PMI ve zpracovatelském sektoru, který vzrostl z 45,1 bodu až na rovných 46 bodů, když analytici čekali zlepšení jen na 45,5 bodu. Ani jeden z indexů však nepřekonal hranici 50 bodů oddělující celkový růst od poklesu v sektoru.
"Doufali jsme, že oznámení ECB o intervenci na dluhopisovém trhu pomůže zlepšit podnikatelskou důvěru, ale to se zřejmě nestalo," uvedl hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson. Firma Markit upozornila, že hodnoty indexů nákupních manažerů ve třetím čtvrtletí ukazují na pokles HDP eurozóny o zhruba 0,6 procenta.
Výsledek za celou eurozónu stojí v protikladu proti nečekanému zotavením v německém sektoru služeb, kde došlo k růstu z červencových 48,3 bodu až na 50,6 bodu. Trh přitom i v této největší ekonomice eurozóny očekával další kontrakci, když konsensus počítal jen s minimálním růstem indexu PMI ve službách na 48,5 bodu. Také německý průmysl vykázal nárůst aktivity, který dle indexu PMI za září dosáhl 47,3 bodu proti červencovým 44,7 bodu a odhadu analytiků na úrovni 45,2 bodu.
Srovnání vývoje PMI v eurozóně a HDP
Ekonomové upozorňují na zřetelnou korelaci mezi vývojem indexu nákupních manažerů (PMI) a celkového výkonu ekonomiky eurozóny (viz graf). V případě indexu PMI ve výrobě, který platí za nejlepší indikátor směřování průmyslového sektoru, je zase citelný vztah s vývojem celosvětových akciových trhů (MSCI World Index), jejichž růst, či pád odráží víru investorů v budoucí expanzi, nebo recesi světové ekonomiky. To bylo opět cítit i dnes, když evropské indexy po negativním překvapení v podobě dat z Asie pokračovaly v poklesu i po horším PMI z eurozóny. Euro se po datech sesouvá na týdenní dno až na 1,2933 USD/EUR.
(Zdroj: Markit Economics, Bloomberg, čtk)