Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Švédsko se z bankovní a dluhové krize dostalo. Jaké je ale skutečné poučení z jeho úspěchu?

Švédsko se z bankovní a dluhové krize dostalo. Jaké je ale skutečné poučení z jeho úspěchu?

27.9.2012 7:59
Autor: Redakce, Patria Online

V září roku 1992 švédská centrální banka prudce zvedla sazby ve snaze bránit pevný kurz. Ekonomika se tou dobou nacházela uprostřed hluboké krize, která se podobala současnému vývoji v Evropě a zejména v Irsku a Španělsku. Na konci 80. let totiž ve Švédsku docházelo k rychlému růstu úvěrů a cen nemovitostí. Běžný účet byl v deficitu, veřejný dluh se držel nízko a klesal. Při zpětném hodnocení se však ukazuje, že fiskální politika byla i přesto příliš uvolněná. Když v roce 1990 začaly ceny nemovitostí klesat, přišla bankovní krize, HDP pak klesal tři roky po sobě a nezaměstnanost se zvýšila ze 2 % v roce 1990 na 11 % v roce 1993. Následně došlo ke znárodnění bank, rozpočtový deficit se vyšplhal na 10 % HDP a veřejný dluh se do roku 1996 zvýšil o více než 30 procentních bodů.

Na rozdíl od současné krize bylo ale švédské oživení rychlé a bankovní systém byl rekapitalizován už v roce 1994. Následovalo i rychlé odstranění rozpočtových deficitů, růst v následujících 15 letech dosahoval vysokého tempa a zadlužení kleslo o více než 50 procentních bodů. Bankovní krize byla řešena několika kroky: Dvě banky byly znárodněny, proběhla jejich restrukturalizace a rekapitalizace. Další tři ze zbývajících čtyř soukromých bank požádaly o pomoc, v roce 1993 již ale získaly dost kapitálu samy ze soukromých zdrojů. V roce 1992 se upustilo od pevného kurzu a přišlo jeho 20% oslabení. Spolu s prudkým růstem produktivity to znamenalo 30% pokles relativních jednotkových nákladů práce. Monetární politika byla utažena, aby bylo dosaženo důvěryhodnosti ohledně nově stanoveného inflačního cíle.

Švédsko poté přikročilo i k dlouhodobým reformám. Mezi ně můžeme zařadit rozšíření daňové základny a souběžné snížení marginálních sazeb. Země vstoupila do EU, což podpořilo důvěru v její ekonomiku. Volební období bylo prodlouženo ze tří na čtyři roky, zmodernizoval se monetární i fiskální rámec. Byl zaveden rozpočtový proces jdoucí směrem shora dolů, který doplňovaly rozpočtové stropy. Přišla i reforma penzijního systému a deregulace trhů.

Není pochyb o tom, že celkový efekt zmíněných krků byl pozitivní. Zejména nový fiskální rámec zaměřil pozornost na zdravé finance a zároveň poskytl flexibilitu v závislosti na vývoji ekonomického cyklu. Politika, která pomohla Švédsku, by ale v případě zemí, které dnes sužuje krize, úspěšná nebyla. Jejím jádrem totiž bylo prudké oslabení měny a silný růst exportních trhů. Exporty tak představovaly hlavní tahoun oživení; pokud by se tak ale nestalo, mohla se situace vyvinout jinak. Vládní záruky a garance týkající se bankovního systému se mohly výrazně prodražit stejně jako rekapitalizace bank. Proveditelná by v takovém případě nemusela být ani fiskální konsolidace. Z uvedeného tedy můžeme vyvodit, že příliš rychlá snaha o fiskální konsolidaci u zadlužených zemí eurozóny bude neúspěšná. Tato konsolidace by měla přijít až ve chvíli, kdy se těmto ekonomikám podaří obnovit jejich konkurenceschopnost.

Autorem je švédský profesor ekonomie Martin Flodén.

(Zdroj: VOX)


Váš názor
  •  
    27.9.2012 17:47

    Je zajimavé, jak si nikdo radši nevšímá toho, že Švédsko je zemí s největším daňovým zatížením snad z celého světa a vedené téměř celou poválečnou éru socialistickými vládami. Jak se z toho vylžou primitivní volnotržní teoretici.
    ignác
  • heja, heja Sverige
    27.9.2012 9:29

    ale jak pochvalovat USA http://zpravy.kurzy.cz/336992-zriti-se-usa-z-fiskalniho-utesu/
    ZUZKA
  •  
    27.9.2012 9:23

    Jen jestli pomůže snížení 'marginálních' sazeb... ;-)
    Kalka.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data