Jednotný bankovní dohled v zemích eurozóny by mohl začít fungovat během příštího roku, uvedl po prvním dnu summitu EU prezident EU Herman Van Rompuy. Cílem, na němž se lídři shodli, je dohodnout se na právním rámci pro supervizi do konce letošního roku. Český premiér Petr Nečas potvrdil, že hrozba českého veta nadále trvá.
Jednotný dohled by se měl týkat zemí eurozóny, avšak mohly by se k němu připojit i další země, budou-li chtít. Jde o jeden z hlavních bodů rodící se bankovní unie. Těmi dalšími jsou společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank.
Dohledem bude pověřena Evropská centrální banka (ECB). Sledováním většiny finančních ústavů pověří národní regulátory. Bude mít ovšem možnost kdykoli zasáhnout, pokud to uzná za vhodné.
Některé důležité otázky ale zůstávají otevřeny. Jde například o to, jak přesně by se mohly zapojit i státy stojící mimo eurozónu, které by o to stály, avšak které nemají v ECB zastoupení. O tom by mělo být jasno na summitu v prosinci.
Hrozba, že by Česko mohlo zablokovat plán na vznik jednotného evropského bankovního dohledu, trvá i nadále, uvedl po skončení prvního dne summitu EU premiér ČR Petr Nečas. „Nejenom ČR, ale i některé další státy, například Švédsko, upozorňovaly na to, že neznáme podobu všech těch návrhů, které se týkají bankovní unie," řekl Nečas. "Čili to riziko českého veta tady samozřejmě pořád je. Protože pořád nemáme podrobnou znalost toho, jak by měly legislativní návrhy fungovat, a tudíž, zda jsou zde dostatečné garance pro to, aby bylo zabráněno potenciální destabilizaci českého finančního trhu," dodal.
ČR podle Nečase přijela na nynější summit s tím, že spíše než obsah návrhů k bankovní unii by se měla dohodnout procedura jejich projednávání. "Jsme rádi, že se nám to podařilo prosadit," podotkl Nečas. Faktické pozdější spuštění jednotného bankovního dohledu není podle něj odložením jeho vzniku, ale spíše odrazem realističtějšího přístupu evropských politiků vzhledem k možnostem časového a věcného zpracování zvažovaných námětů.
Předseda české vlády také připomněl, že některé členské země nyní na zavedení dohledu váží například možnost přímé rekapitalizace bank v eurozóně prostřednictvím nového mechanismu ESM.
Jednotný dohled by se měl týkat zemí eurozóny, avšak mohly by se k němu připojit i další země, budou-li chtít. Jde o jeden z hlavních bodů rodící se bankovní unie. Těmi dalšími jsou společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank. Dohledem bude pověřena Evropská centrální banka (ECB). Sledováním většiny finančních ústavů pověří národní regulátory. Bude mít ovšem možnost kdykoli zasáhnout, pokud to uzná za vhodné.
Některé důležité otázky ale zůstávají otevřeny. Jde třeba o to, jak přesně by se mohly zapojit i státy stojící mimo eurozónu, které by o to stály, avšak které nemají v ECB zastoupení. O tom by mělo být jasno na summitu v prosinci. „Všechny členské státy jsou zvány a mohou se připojit," řekl prezident EU Herman Van Rompuy. "Otevřenost by se měla odrážet v řídící struktuře - s odpovídajícími právy i povinnostmi pro všechny účastnící se země," dodal.
"Dáváme našim ministrům financí ambiciózní úkol vytvořit právní rámec (dohledu) do prvního ledna 2013. Tato bankovní supervize bude pak budována během roku 2013," řekla německá kancléřka Angela Merkelová.
(Zdroj: čtk, Bloomberg)