Čínští investoři jeví zvýšený zájem o japonskou půdu v oblastech s vydatnými zásobami podzemní vody. Nákupy jim usnadňuje propad cen, nedokončený katastr nemovitostí a laxní legislativa, která cizincům dovoluje téměř neomezené působení na trhu s půdou.
Vymírající Japonsko se řadí k 10 % zemí s nejvyššími vodními rezervami, zatímco přelidněné země jako Čína a Indie by podle srpnové zprávy OSN do 20 let měly čelit nedostatku vody. Banka v září uvedla, že už dnes polovina čínského hospodářství sídlí v regionech trpících suchem.
Největší nárůst pozemkových akvizic zaznamenává Hokkaidó, nejsevernější z velkých japonských ostrovů. Území o rozloze Rakouska oproti zbytku země disponuje v průměru třikrát většími zásobami vody a také 60 tisíci km2 lesů, což je čtvrtina celkového zalesnění Japonska. Z ostrova pochází 20 % potravinové produkce. V odlehlých částech ostrova se přitom dá metr čtvereční půdy koupit za 60 amerických centů. Před dvaceti lety stála dvojnásobek.
Japonsko jako jediná země v Asii a Pacifiku nereguluje zahraniční investice v sektoru nemovitostí. Rozloha půdy vlastněné cizinci je zatím malá (kolem 3700 ha), ale třetina se nachází právě na Hokkaidó. Podle vládních statistik za rok 2009 se sem soustředilo 90 % nákupů lesa, přičemž cizinci uzavírali obchody dvacetkrát častěji než domácí rezidenti.
Místní úřady mají z nových majitelů strach hlavně proto, že o nich mají velmi kusé informace a neví o jejich budoucích záměrech. Zvláštnosti v japonské legislativě dříve dovolovaly, aby byly nákupy nezemědělské půdy hlášeny až po dokončení transakce. Tato díra byla uzavřena poté, co se zjistilo, že několik zahraničních investorů udalo falešné adresy svých sídel. Rozšířily se obavy, že nákupčí pro své plány používají nastrčené firmy. Katastrální úřad však stále nemá právo transakce zablokovat.
Mezi hlavní zájemce o půdu se vzácnou surovinou patří subjekty z Číny. Z 57 obchodů na ně v roce 2009 připadlo 21. Dalších devět realizovali kupci z Hongkongu, využívající firmy registrované na Panenských ostrovech. Osm kupců mělo původ v Singapuru.
Někteří japonští zákonodárci varují, že země vydává všanc národní bezpečnost. Zmiňovaná studie OSN uvádí, že do tří let by mohly dvě třetiny planety pociťovat problémy se zásobováním vodou, které by mohly vést k válkám. Některé indické regiony vydaly zákaz na stavbu nových stáčíren a pivovarů, aby tím ochránily přirozené podzemní zásobníky.
Podle odborníků se pozornost Číňanů obrátila na Japonsko, jelikož jiné země, například Kanada nebo Indie, zákony o podzemní vodě značně zpřísnily. Pravidla nastavená Tokiem nejsou zdaleka tak striktní.
Americký prezident Barack Obama před měsícem zablokoval plány čínské společnosti na stavbu farmy větrníků, která měla stát poblíž vojenské námořní základny Boardman v Oregonu. Rozhodnutí bylo zdůvodněno bezpečnostními obavami. Společnost Ralls Corp., která kvůli zákazu žaluje Bílý dům, má do 90 dnů demontovat veškeré zařízení a projekt prodat.
(Zdroje: Bloomberg, Reuters)