Aktualizováno Rozsáhlý program nákupů aktiv prosazovaný centrálními bankami na západ od České republiky u nás potřeba není, uvedl Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB, při svém dnešním veřejném vystoupení. Připojil se tak k včera artikulovanému postoji guvernéra Miroslava Singera ohledně diskutabilní účinnosti případného českého QE.
Vystoupení guvernéra a viceguvernéra ČNB jdou proti názorům analytiků některých významných investičních bank. „Snižování úrokových sazeb není efektivní cestou ke stimulaci růstu české ekonomiky, tvůrci české měnové politiky musejí oslabit korunu nebo spustit vlastní kvantitativní uvolňování,“ uvedla těsně před listopadovým jednáním ČNB o sazbách zpráva .
Sedmičlenná bankovní rada však 1. listopadu volání nevyslyšela a snížila sazby o 20 bazických bodů až na technické dno 0,05 procenta. V doprovodných komentářích následně opět zaznělo, že další z nástrojů pro uvolnění měnové politiky budou v případě potřeby intervence zacílené na oslabení koruny. Důsledkem oslabení domácí měny by mělo být zatraktivnění českého vývozu v zahraničí, který tvoří nemalou část výkonu naší malé otevřené ekonomiky.
Intervence na devizovém trhu, které guvernér ČNB i jeho další kolegové opakovaně označovali za nejlepšího kandidáta pro případnou další monetární stimulaci ekonomiky, by podle dnešních slov Mojmíra Hampla neměly povahu kvantitativního uvolňování měnové politiky. České republika je podle něho fundamentálně zdravá, a proto není pro QE důvod.
Guvernér ČNB Miroslav Singer minulý týden poprvé naznačil možné načasování dalšího kroku na podporu české ekonomiky. "Může být potřeba, kolem poloviny příštího roku, aby byla měnová politika uvolněnější než teď," řekl přímo Singer ČNB a nepřímo tak naznačil možný start intervencí ČNB proti síle koruny. „Když můj kolega Singer říká něco o možnosti vstupu na devizový trh, tak znovu připomínám, že to není úvaha o tom, že nejde o náš (finanční) trh, nebo o to, že by česká ekonomika potřebovala nějaké likviditní injekce,“ doplnil dnes Hampl.
Česko má podle Hampla zcela jiné problémy než země, které přistoupili ke kvantitativnímu uvolňování měnové politiky. V ČR není ani rozvrácený finanční sektor, nejsou ani problémy s likviditou v něm, není problém s předlužením žádného z klíčových aktérů v ekonomice, ani riziko deflační pasti.
Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu z minulého čtvrtka tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí v mezikvartálně klesla o 0,3 procenta, tedy více než ČNB očekává v prognóze. Necelé dva týdny stará poslední data Českého statistického úřadu potom ukázala říjnovou inflaci mírně nad prognózou centrální banky. ČNB po listopadovém snížení sazeb na historické dno uvedla, že úroky bude nové minimální hodnotě držet v delším horizontu, dokud výrazně nestoupnou inflační tlaky.
Prezident Václav Klaus v pátek jmenuje nové členy bankovní rady České národní banky. V prosinci končí šestileté funkční období oběma viceguvernérům - Mojmíru Hamplovi a Vladimíru Tomšíkovi. Nemusí však nutně jít o jejich konec v bankovní radě, jde totiž o jejich první období a regulace umožňuje setrvání centrálních bankéřů ve funkci po dobu dvou funkčních období.
(Zdroj: ČNB, ČSÚ, Reuters, Bloomberg)