„Kurz se moc vyčerpat nedá, kdyby na to přišlo, může být slabší a slabší a slabší,“ řekl guvernér Miroslav Singer o možnostech dalšího uvolňování měnové politiky ČNB skrze intervence proti koruně na devizovém trhu v rozhovoru pro E15. Ve světě rozšířené kvantitativní uvolňování měnové politiky šéf centrální banky označil za méně účinný nástroj pro zdejší účely.
„V krizi má centrální banka dle obecně akceptovaného moudra pocházejícího již z 19. století půjčovat v podstatě co nejvolněji. Od toho centrální banky jsou. Ale my tohle nepotřebujeme. Naopak máme ekonomiku, která v konečném důsledku hodně závisí na schopnosti exportérů exportovat. Což určuje i víru lidí v to, že si udrží svá zaměstnání. To nakonec určuje jejich ochotu něco si koupit nebo do něčeho investovat. Stejně tak víru výrobců a firem do něčeho investovat,“ řekl guvernér Singer v rozhovoru publikovaném dnes v deníku E15.
Dále zopakoval, že bude-li to třeba, odehraje se další uvolňování měnové politiky skrze operace směřující k oslabení koruny. „Pro nás je kurz nástroj, který nám připadá silný. Kurz se moc vyčerpat nedá, kdyby na to přišlo, může být slabší a slabší a slabší. Pak jsou i exotické nástroje, ale tak daleko určitě nejsme,“ řekl Singer. Podobná slova následně guvernér ČNB zopakoval i v dnešním vysílání americké televize CNBC z Prahy, kdy řekl, že aktuální prognóza centrální banky počítá s dalším uvolňováním měnové politiky a dalším nástrojem nejspíš bude kurz koruny.
O tom, že intervence na devizovém trhu jsou dalším nástrojem měnové politiky, který s největší pravděpodobností přichází v úvahu poté, co dojde k vyčerpaní tradičního nástroje v podobě nižších sazeb, hovořil Miroslav Singer již v září. Následně centrální banka na samém začátku opravdu snížila sazby až na technické dno 0,05 procenta a z centrální banky opět zaznělo, že další na řadě bude v případě potřeby intervence.
V minulém týdnu potom guvernér Singer přišel s prvním naznačením možného časového rámce intervencí. "Aby se ceny vyvíjely způsobem, který už sám o sobě je pod cílem (2 procent), ale ne příliš daleko, tak může být potřeba, zhruba kolem poloviny příštího roku, aby měnová politika byla ještě uvolněnější než teď," řekl guvernér ČNB na čtvrteční konferenci.
V dnes publikovaném rozhovoru Miroslav Singer konkrétnější v dalším výhledu měnové politiky nebyl a odvolal se pouze na novou prognózu, kterou ČNB zveřejnila po listopadovém jednání. „V tuto chvíli průběh teoretické negativní úrokové míry, kterou zveřejňujeme, signalizuje spíš do příštího roku. Neznamená to ale, že nás doba nemusí opravit. Já osobně vždycky přemýšlím o tom nejbližším rozhodnutí a moc se netrápím tím, co bude po něm. Vždycky je důležité udělat správně to nejbližší rozhodnutí,“ uvedl šéf ČNB pro E15.
Kvantitativní uvolňování zde není adekvátní nástroj
Zatímco významné centrální banky na celém světě tisknou další a další peníze skrze kvantitativní uvolňování měnové politiky, ČNB o ničem podivném (zatím) neuvažuje. Podle guvernéra Singera by to sice možné bylo, ale není k tomu důvod. „My bychom kvantitativním uvolňováním posilovali likviditu už tak dostatečně likvidního trhu. Jediné, co bychom tím asi způsobovali jako každý, kdo to dělá – vybírali bychom vítěze a poražené. Protože nákupy aktiv nebo půjčování na další pořízení aktiv nejsou neutrální operace. Vždy jedny zvýhodní vůči druhým. To nakonec kurz dělá také – zvýhodňuje exportéry vůči importérům, ale on je u nás účinnější, takže nemusí být aplikován v takové míře, jako by musel být aplikován jiný nástroj,“ řekl Singer.
Finanční trh v České republice je podle něho likvidní a stabilní, banky by radši půjčovaly víc než méně. Singer přiznal, že i české bankovní ústavy v poslední době „trošičku přitvrzovaly standardy půjčování“, ale dodal, že bonitnější klienti, což je podle něho většina populace, si na hypotéku půjčují těsně nad třemi procenty. „To je známka toho, že banky mají likvidity dost a potřebují ji dostat do produktivních účelů,“ vysvětlil.
Konec funkčního období obou viceguvernérů blízko
Sedmičlennou bankovní radu České národní banky mohou již příští měsíc zasáhnout personální změny. K 1. prosinci totiž končí funkční období oběma viceguvernérům ČNB, tedy Mojmíru Hamplovi a Vladimíru Tomšíkovi. Oba dva však mohou být znovu jmenováni. Jasno bude již tento pátek, kdy prezident republiky Václav Klaus v 10:00 na Pražském hradě nové členy bankovní rady ČNB jmenuje.
Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a další čtyři členové. Hampl i Tomšík byli prezidentem do bankovní rady jmenováni od 1. prosince 2006, viceguvernéry se stali později. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.
(Zdroj: E15, ČNB, Reuters, CNBC)