Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Rusko přidělilo poslední suchozemský ropný blok. Zbývá mořský šelf a nekonvenční

Rusko přidělilo poslední suchozemský ropný blok. Zbývá mořský šelf a nekonvenční

27.12.2012 16:04
Autor: Václav Trejbal, Patria Online

Ačkoli je Rusko největší stát na světě a disponuje snad všemi důležitějšími nerostnými surovinami, všechna jeho větší suchozemská ropná ložiska již byla rozdělena - a buď se na nich těží, nebo je v brzké době čeká otevření. Pro sektor, který obstarává třetinu ruského HDP a 12 % světové spotřeby černého zlata, se jedná o další signál, že ložiska snadno dostupné ropy již byla objevena a z velké části vyčerpána. Udržení těžby nad 10 mil. barelů denně, k němuž se zavázala ruská vláda, bude vyžadovat stále větší kapitálové investice, zapojení nových technologií ze zahraničí a pružnější systém zdanění těžařů.

Aukce posledního z větších ropných bloků – západosibiřského Imoloru - proběhla v úterý za velkého zápolení ruských společností. Ze tří přihlášených uchazečů zbyli po překonání mety 38 mld. RUB jen dva – soukromý Lukoil (66,2 USD, 1,22%) a státní Rosněfť -, načež se dál přihazovalo po 2,54 mld. RUB. Konečná cena překonala tu vyvolávací dvojnásobně. Vítězný ropný těžař Lukoil za skupinu imolorských polí zaplatil slušných 50,8 mld. RUB (1,67 mld. USD), čímž stanovil nový rekord. Předchozí padl o týden dříve, kdy bylo pole Severno-Rogožnikovskovo vydraženo za 46,2 mld. RUB společností Surgutněftěgaz. V přepočtu na barel potvrzených zásob však větší Imolor vyšel Lukoil laciněji o téměř dvojnásobek.

Imolorská pole mají Lukoilu pomoci zvrátit pokles domácí těžby ropy, zejména na západní Sibiři, kde se produkce za posledních pět let snížila o 17,5 %. Vydražená licence má platnost 20 let a s jejím využíváním je spojena řada podmínek. Společnost musí do roka navrhnout a schválit projekt průzkumných prací a do dalších třech let vyhloubit alespoň dva testovací vrty. Dále je povinna 30 % vytěžené produkce zpracovat a prodat na domácím trhu. Do deseti let se úroveň těžby odhaduje na 10 mil. tun ročně.

Lukoilu na vítězství v aukci záleželo nejen kvůli tomu, že se jedná o poslední větší ložisko bez majitele a že se nachází v důležitém regionu. Hned vedle Imoloru totiž společnost dobývá na obřím poli Těvlinsko-Russínském, které je pro ni jedním z největších zdrojů ropy a na němž těžba začala už v roce 1986. Potvrzené zásoby Imoloru činí 287 mil. tun ropy, takže v přepočtu Lukoil zaplatil 1,2 USD za barel.

Získaná licence znamená pro Lukoil úspěch po velmi dlouhé odmlce. Naposledy byla společnosti větší ložiska přidělena mezi lety 1993 a 1995. Pokus z roku 2010 o získání ložiska Trebsa a Titova dopadl neúspěšně, jelikož licenci bez konkurzu dostala konkurenční Bašněfť. Lukoil se snaží získat přístup i na perspektivní arktický šelf, avšak ten si pro sebe zabralo duo státních molochů Rosněfť a Gazprom (9,5 USD, 0,80%).

Náhradním řešením je prozatím těžba v zahraničí. Těžař má po celém světě 27 ropných a plynových projektů, hlavně v Kazachstánu, Iráku a Uzbekistánu. Uhlovodíkové zásoby společnosti mimo území Ruska činily k 1. lednu 2012 přes miliardu barelů ropného ekvivalentu, těžba loni dosáhla 61,2 mil. barelů (plyn i ropa), přičemž letos má našlápnuto na 18% růst na 72 mil. barelů. Těžařské aktivity v zahraničí tak nabírají na dynamice. V posledních pěti letech Lukoil zvyšoval produkci mimo Rusko v průměru 5% tempem. Do tří let hodlá produkci v zahraničí víc než zdvojnásobit.

Společnost se v posledních letech potýká s poklesem domácí produkce, hlavně kvůli vyčerpávání velkého ložiska Južno-Klučinskoje v oblasti Timan-Pečora, které se na celkové těžbě podílí z 22 %. Loni tak celková produkce Lukoilu klesla meziročně o 5,5 % na 90,7 mil. tun ropy, z nichž 6 milionů tun připadlo na ložiska v zahraničí. Letos se očekává stagnace na loňské úrovni. Těžbu na západní Sibiři se prý podařilo stabilizovat.

Největší brzdou rozvoje ropné produkce v Rusku je v současnosti systém zdanění ropného sektoru, který je postavený na ceně ropy na světových trzích, a nikoli na ziscích ropných těžařů. Takový systém může dlouhodobě fungovat v zemích se stabilními náklady na těžbu, ale ne v Rusku, kde bude otevírání ložisek stále investičně náročnější. Výkonná ředitelka IEA Maria van der Hoeven v této souvislosti podotkla, že náklady na těžbu ropy v Iráku jsou až desetkrát nižší než v Rusku. Jelikož stát ropným společnostem odebírá značnou část tržeb z prodeje ropy, hrozí jim nedostatek prostředků na investice do průzkumu a otevírání nových ložisek. Pro představu: při ceně 30 dolarů za barel do státní pokladny na těžební dani a exportním clu jde 35,1 % příjmu těžařů z prodeje ropy, při ceně 50 dolarů za barel podíl šplhá na 55,9 % a při ceně 100 USD za barel musí těžaři odvést 71,4 % svých příjmů státu. Odpovídající podíl v Brazílii činí při 100 dolarech za barel 41 %.

Zdanění vázané na cenu, která se dá v delší perspektivě velmi těžko prognózovat, navíc vytváří značný prostor pro nejistotu. Jelikož těžaři neví, kolik budou muset na daních a clech v následujících letech odvést, nemohou zodpovědně zkalkulovat návratnost investic do dalšího průzkumu a zvyšování těžby. Investiční horizont středně velkého ložiska se přitom pohybuje kolem 10 let.

Ruská vláda dosud problém řešila úlevami na daních a clech pro několik vybraných projektů a i v jejich případě podmínky měnila z roku na rok, místy velmi nepředvídatelně. Úředníci z ministerstva energetiky přiznávají, že bude třeba vypracovat sofistikovanější a dlouhodobě udržitelný systém zdanění, který by bral v úvahu odlišnou míru návratnosti jednotlivých ložisek a podpořil nasazení co nejefektivnějších technologií. Průlomem bylo schválení relativně větší úpravy daňového systému ze září 2012. Podle ní by od exportního cla byla do velké míry osvobozena prakticky všechna pole v odlehlých oblastech (Jakutsko, Krasnojarský kraj, Irkutská oblast atd.), dále by měla být prodloužena platnost zvýhodněné sazby u daně z těžby na nově otevíraných ložiscích, a to až o 5 let - do roku 2022. Vláda se tak posunuje od poskytování úlev pro vybraná ložiska k plošnému a předvídatelnějšímu systému. Je si dobře vědoma toho, že v případě poklesu produkce by utrpěl i státní rozpočet, který je na příjmech z ropných daní a cel kriticky závislý.

Sektoru by mohla pomoci těžba těžko dostupné ropy, která by se mohla díky technikám horizontálního vrtání a hydraulického štěpení do konce dekády dostat ze současných 400 tisíc barelů za den až na 2 miliony barelů denně. Nové metody také umožňují zpomalovat vyčerpávání otevřených ložisek. Lukoilu se díky tzv. víceúrovňovému hydraulickému štěpení údajně podařilo zastavit pokles těžby na několika polích. K výraznějšímu posunutí vpřed budou muset ruští těžaři přilákat partnery ze zahraničí.

Nejvýznamnější přítomnost v Rusku ze zahraničních hráčů má britský koncern BP (429,95 GBp, -0,17%), následován americkým Exxonem. Mezi další patří nizozemsko-britský Shell (26,27 EUR, 0,15%), francouzský Total (39,78 EUR, 1,48%), norský Statoil, italský ENI, indický ONGC a PetroVietnam. V posledních letech se ruská vláda snaží zahraniční know how lákat daleko víc - a daří se jí to. Důkazem je série dohod Rosněfti o průzkumu a rozvoji ložisek v arktickém, černomořském a kaspickém šelfu se Statoilem, Exxonem a ENI. Celková modernizace odvětví a odstranění neefektivností a plýtvání však potrvá léta. Bývalý provozní ředitel rusko-britské společnosti TNK-BP Tim Summers se americkému velvyslanci v Moskvě svěřil, že na vrt, jehož vyhloubení trvá v Kanadě 10 dní, potřebují ruští těžaři 20 dní. Převoz vrtné soupravy z jednoho místa na jiné, který by kanadští servisní technici zvládli za 8 hodin, trvá v Rusku 28 dní.

(Zdroje: Kommersant, Bloomberg, Moscow Times, WikiLeaks, Něftěgazovaja Vertikal)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
26.5.2018
10:13Víkendář: Fischer o ostudě Německa, Evropě zmítané vírem dějin a ničícím Trumpovi
25.5.2018
22:00Ropa úřadovala na amerických trzích
18:56Blíží se doba, kdy bude hotovost opět královnou?
17:36Smrt tradičního maloobchodu probíhá úplně jinak, než se většinou domníváme
17:34Technická analýza: Koruna v defenzívě, euro nejníže od loňského listopadu
17:24Erste potopila pražskou burzu, ČEZ pod tlakem prodávajících. Unicredit bank – 3,5%!  
17:17Itálie a ropa ovládly závěr týdne. Euro dál padá  
17:00Estonské banky "vypraly" miliardy dolarů a eur z Ruska
16:35Martin Cakl a Martin Kycelt: CD Projekt. Kyberpunkáč herního průmyslu (video)
16:26Společnost Czech Investment Fund SICAV, a.s. - Informace o nové emisi akcií na BCPP
15:16ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s.- pozvánka na valnou hromadu 2018
15:07Rusnok očekává, že koruna začne v příštích týdnech opět posilovat
14:56Vlastnosti, které by podle Buffetta měl mít dobrý investor
14:56Samsung má podle soudu zaplatit 539 milionů USD firmě Apple
13:34Ropě se nad 80 dolarů za barel (zatím) příliš nechce  
12:15Perly týdne: Je vám zima? Těžte kryptoměny
12:11Pokles podnikatelské důvěry v Německu se zastavil
12:03Vedení Unipetrolu navrhuje nevyplatit akcionářům dividendu
10:59Faktograf: Evropě přibývají problémy  
10:33Evropa zahájila v zeleném, automobilky se vzpamatovávají z Trumpových prohlášení

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data