Aktualizováno Ekonomika eurozóny začala letošní rok poklesem o 0,2 procenta, čímž navázala za předchozí vývoj a prodloužila recesi na šest kvartálů. To je v její historii zatím nejdelší série. Pokles ekonomiky je mírnější než ve 4Q minulého roku, kdy činil 0,6 procenta. Přesto data nepotěší - očekávalo se, že vybředání z recese bude rychlejší a HDP klesne pouze o 0,1 procenta. Nová čísla už velkou reakci trhu zřejmě nepřinesou; poté co během dnešního dopoledne zklamaly vývojem své ekonomiky tři největší ekonomiky eurozóny, horší výsledek za celý blok těžko překvapí.
V Německu HDP rostl pouze o 0,1 procenta, zatímco se čekalo 0,3 procenta. Mírný růst ekonomiky táhla takřka výhradně spotřeba domácností, která se zvedala po poklesu z konce minulého roku. Investice do fixních aktiv klesly a pokračovaly tak v negativním trendu z minulého roku. Vliv zahraničního obchodu byl neutrální při významném poklesu objemu dovozu i vývozu.
Francouzská ekonomika klesla o 0,2 procenta oproti očekávaným -0,1 procenta. Zde se zapojil negativní efekt poklesu investic o 0,9 procenta a vývozu o 0,5 procenta. Dovoz mírně rostl a i to znamená negativní příspěvek ke změně HDP. Spotřeba domácností mírně klesla o 0,1 procenta. Naopak spotřeba vlády stoupla o 0,3 procenta a drží tak tempo z předchozích čtvrtletí. Pokles ekonomiky brzdila také změna stavu zásob.
Italský HDP se v prvním čtvrtletí snížil o 0,5 procenta, když konsensus byl nastaven na -0,4 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem je pokles mírnější, italská ekonomika se ale zmenšuje bez přestávky už od třetího čtvrtletí 2011. Pohled na strukturu předběžná zpráva ještě nenabízí.
Významnou brzdou zůstává Španělsko s poklesem HDP o 0,5 procenta, o něco lépe na tom bylo Portugalsko (-0,3 procenta), které ale výrazně spadlo koncem minulého roku. HDP klesal také v "severních" ekonomikách jako Finsko a Nizozemsko (obě -0,1 procenta), v Rakousku stagnoval. Estonsko, které doposud slušně rostlo, registruje snížení HDP o procento. Naopak růst se nadále daří Slovensku, které dokonce v prvním kvartále zrychlilo na 0,3 procenta a překonalo tak očekávání.
Z velkých zemí je Německo osamoceným tahounem a i jeho růst je velmi slabý, když se ekonomika zvedá pomaleji, než se předpokládalo. Síla německé spotřebitelské poptávky stačí jen těsně kompenzovat ostatní složky HDP. Zvláště začátek roku přitom vzbudil optimismus, ten však opět pohasl. Vedle toho je tu pokračující zátěž v podobě periferie, ke které se stále více přidává Francie. Výraznějšímu poklesu její ekonomiky brání vládní výdaje a zásoby. Při slabém zahraničním obchodu a investiční aktivitě a se stagnující spotřebou domácností je vláda pod velkým tlakem vzdát se fiskální konsolidace a tímto způsobem pokles ekonomiky brzdit. Tento trend se v eurozóně šíří a slabá ekonomika ho dál posílí.
Vedle toho slabý výkon eurozóny v prvním čtvrtletí povede ke zhoršení očekávání ohledně oživování během roku. ECB už pod tlakem horšících se dat obnovila snižování sazeb a po dnešku narostla pravděpodobnost, že sazby půjdou ještě níž.
V meziročním srovnání ekonomika eurozóny za 1Q klesla o procento po poklesu o 0,9 procenta v minulém kvartále. EU jako celek na tom byla o něco lépe než eurozóna díky růstu Británie a Polska. HDP celé Unie klesl mezikvartálně o 0,1 procenta, meziročně pak o 0,7 procenta.