Čínská inflace a výrazně objem nových bankovních úvěrů vykázaly v květnu zpomalení a naznačily možné oslabování tempa růstu ekonomiky. Útlum druhé největší ekonomiky světa se ale zatím neprojevil výrazně v dalších klíčových statistických údajích: o průmyslové výrobě, investicích a maloobchodních tržbách, které zůstaly minulý měsíc zhruba na dubnové úrovni.
Meziroční inflace spotřebitelských cen v Čině se minulý měsíc zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,4 procenta a byla výrazně pod vládním cílem 3,5 procenta. Analytiky a ekonomy bylo konsensuálně očekáváno zrychlení růstu na 2,5 %. Výrobní ceny se meziročně snížily o 2,9 procenta a zaznamenaly nejhlubší pokles od loňského září, uvedl statistický úřad.
Údaje centrální banky ukázaly, že čínské banky poskytly v květnu nové úvěry v sumě 667,4 miliardy jüanů (cca 2,1 bilionu Kč), o přibližně 125 miliard jüanů méně než v dubnu. Očekáváno bylo naopak zvýšení rozsahu nových úvěrů na 815,0 mld. jüanů. Ratingová agentura Fitch v souvislosti dosavadní prudké úvěrové očekává zhoršování kvality aktiv. Investice se zvýšily o 20,4 procenta, zhruba stejně jako v dubnu (20,6 %, očekáváno 20,5 %).
Na v zásadě stabilní úrovni zůstal růst průmyslové výroby a tržeb. Průmyslová výroba v květnu vykázala zpomalení meziročního tempa růstu na 9,2 procenta z dubnových 9,3 %, očekáváno nicméně bylo zrychlení na 9,4 %. Kumulativně od počátku roku je ale průmysl meziročně výše o očekávaných a nezměněných 9,4 %. Maloobchodní tržby se zvýšily o desetinu procenta na 12,9 procenta, v souladu s očekáváním.
Víkendové statistiky se řadí k podobně vyznívajícím zprávám z minulých týdnů. Ty naznačily, že čínská ekonomika ztrácí dynamiku, protože slabá domácí poptávka není schopna nahradit ochabující poptávku po čínském zboží v zahraničí. Podle sobotních údajů čínský vývoz rostl v květnu nejpomalejším tempem za posledních deset měsíců (1,0 % při očekávaném 7,4% růstu, v dubnu 14,7 %), zatímco dovoz nečekaně klesl o 0,3 % (při očekávaném růstu o 6,6 % po dubnových 16,8 %).
Relativně slabé údaje z ekonomiky umožní čínské centrální bance udržovat uvolněnou měnovou politiku. Někteří ekonomové pokládají za možné, že banka by mohla letos dál snížit své úrokové sazby, aby snížila úvěrové náklady čínských firem.
Tempo růstu čínské ekonomiky se v prvním čtvrtletí nečekaně zpomalilo na 7,7 procenta ze 7,9 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Za celý loňský rok čínská ekonomika vzrostla o 7,8 procenta a vykázala nejslabší výkon od roku 1999. Mezinárodní měnový fond minulý měsíc zhoršil odhad růstu čínské ekonomiky v tomto roce na 7,75 procenta z dosavadních osmi procent.
Vláda v Pekingu je ale s ochlazováním ekonomiky srozuměna a pro letošní rok snížila cíl růstu na 7,5 procenta. Nové vedení v Pekingu v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Kche-čchiangem ale uvedlo, že bude tolerovat zpomalení až na sedm procent, než začne myslet na opatření na podporu růstu.
Většina ekonomů se shoduje, že vláda nebude stimulovat ekonomiku podobným balíkem dodatečných rozpočtových výdajů, které Peking nalil do ekonomiky v době globální finanční krize roku 2008. Nové výdaje v sumě čtyř bilionů jüanů tehdy vedly k úvěrovému boomu, který vytvořil "bublinu" nadhodnocených cen realit a zatížil regionální a místní vlády vysokými dluhy. Nové vedení hodlá nejprve prosadit reformy ekonomické struktury, než aby konzervovalo novými penězi tu dosavadní.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, Reuters, Xinhua)