Německá dominance v EU vyvolává odpor jihu Evropy

Evropané se domnívají, že směřování Evropské unie je stále více závislé na Německu; dominantní role Berlína přitom vyvolává prudkou reakci obzvlášť v zemích jižního křídla eurozóny, které byly finanční a poté dluhovou krizí zasaženy nejvíc. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který si u agentury Harris nechal vypracovat deník Financial Times.

Výsledky šetření ukazují, že zvlášť velké výhrady vůči německým výzvám k přísné fiskální politice a obnovení konkurenceschopnosti skrze vnitřní devalvaci (snížení mezd a pokles cen) mají voliči ve Španělsku a Itálii. Ti si spolu s většinou Britů a Francouzů také myslí, že s Německem v čele Evropy se jim bude dařit hůř.

Jedním z nejzajímavějších nálezů je, že 88 % oslovených Španělů a 82 % Italů považuje německý vliv v EU za příliš velký. Na konci roku 2011, kdy se eurozóna zdála na rozpadnutí, to bylo jen 67 %, resp. 53 %. S názorem, že Německo se stalo na kontinentu příliš výrazným hegemonem, se ztotožňuje 56 % Francouzů.

Průzkum potvrzuje dva posuny ve vnímání dynamiky institucí a klíčových aktérů EU, které zesílily s prohlubováním dluhové krize: vzestup Německa na pozici nejdůležitějšího člena unijní sedmadvacítky (a odpovídajíci pokles vlivu Francie) a rozšiřující se propast mezi problémovým jižním křídlem eurozóny a výkonnějšími severními státy, které zaštítily sérii záchranných balíčků pro zadlužený jih.

 
Dominance Německa je podpořena excelentním stavem jeho ekonomiky. Nezaměstnanost nejlidnatějšího státu EU dosahuje 5,4 % (dle metodiky OECD), což je méně než polovina unijního průměru. Ve skupině mladých do 26 let, kde je například ve Španělsku každý druhý bez práce, je německá nezaměstnanost nejnižší za 20 let. Federální vláda hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, státní dluh klesá a výnos dluhopisů je nejnižší v Evropě. Německo je největším věřitelem v rámci eurozóny a jako hlavní přispěvatel do záchranných balíčků má největší slovo v debatě o budoucnosti eura.

Sílu německého prvenství zvýrazňuje slabost dalších evropských mocností. Velká Británie stále zápolí s dopady finanční krize, která obzvlášť bolestivě dolehla na její metropoli, a navíc má pochyby o svém členství v EU. Francie za svým odvěkým rivalem zaostává ve všech ekonomických dimenzích. Její ekonomika stojí na místě. Unijní úředníci s lítostí hovoří o tom, že hlavním městem kontinentu se stává Berlín.

Výsledky průzkumu odráží podobný rozkol mezi vládami členských států EU, který je patrný z diskuze o bankovní unii, klíčovém prvku návrhů na řešení dluhové krize. Jižní křídlo obviňuje německý kabinet z toho, že se zdráhá zavázat se k podpoře celounijních garancí pro banky, aby své daňové poplatníky ušetřil možných nákladů na záchranu nemocných bankovních domů v předlužených zemích.

Na jihu eurozóny také převažuje názor, že německý recept na překonání krize je špatný. Podle šetření se 73 % Italů a 56 % Španělů domnívá, že prosazování přísné fiskální disciplíny v časech recese je chybou. Oslovení Evropané také nejsou nijak nadšení z větších dozorovacích pravomocí, které po krizi dostal Brusel. Dvě třetiny Britů nesouhlasí s poskytnutím kontroly nad státním rozpočtem do rukou eurokratů. Ve Francii se nápad nelíbí 58 % respondentů, v Německu proti němu vystupuje dokonce 69 % oslovených.

(Zdroje: FT, European Voice, Reuters)