Aktualizováno Po setrvalém poklesu v posledních měsících se v červnu inflace mírně zvýšila. V květnu činila 1,3 procenta, v červnu 1,6 procenta. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o 0,4 procenta. Nicméně důvody k obavám z inflace jsou minimální, spíše naopak, za zhoupnutím inflace o pár desetin procenta totiž stojí pouze brambory.
Řada ekonomických ukazatelů je ovlivněna sezónním kolísáním, a je tomu tak i v případě spotřebitelských cen. Jedním z nejvýraznějších sezónních faktorů jsou výkyvy cen ovoce, zeleniny a především brambor. Ke skokovému zdražení dochází v okamžiku, kdy ve spotřebním koši nahradí letošní rané brambory loňskou pozdní produkci. Obvykle tento okamžik přichází v červnu a obvykle kvůli tomu cena brambor stoupne zhruba o polovinu. Jenže letošní bramborový efekt byl mimořádně silný a cena brambor z měsíce na měsíc poskočila o 86 procent. Nebýt brambor, byla by inflace o 0,2 procentního bodu nižší. Byly ovšem i horší roky, například v roce 2001 v červnu brambory zdražily dokonce o 173 procent.
Dalším z pravidelných červnových příspěvků k inflaci jsou stoupající ceny rekreace. Letošní začátek letní turistické sezóny přinesl zdražení dovolených o 4,6 procenta. Na rozdíl od brambor nejde v tomto případě o nic mimořádného. Výraznější růst cen rekreace přinese začátek prázdnin.
Stoupající cen ropy přinesly zdražení pohonných hmot o 1,4 procenta. Benzín zdražil zhruba o 50 haléřů na litr, nafta poskočila o 60 haléřů na litr. Pokračování růstu cen ropy motivované nepokoji v Egyptě a poklesem zásob v USA, ceny pohonných hmot v červenci dále zvýší.
Inflaci naopak tlumily klesající ceny oblečení a obuvi. Letošní letní slevy a výprodeje snížily jejich ceny o 0,1 procenta. Obvykle to bývá výrazně více. Letos se slevy posunuly až na červenec.
Důležitým protiinflačním faktorem je pokles cen telekomunikačních služeb. Na trhu mobilních operátorů se konečně rozhýbaly ledy a již čtyři měsíce ceny poměrně rychle klesají. Po květnovém poklesu o 3,4 procenta, se v červnu snížily o dalších 2,6 procenta.
Přes mírné zvýšení celkové inflace zůstává jádrová inflace stále záporná, a to již celé čtyři roky v řadě. Centrální banka se podle záznamu z posledního jednání rizika deflace neobává, nicméně takto dlouhodobá deflace, již mohla vést u některého zboží ke vzniku deflačních očekávání a s nimi spojeným odkládáním nákupů. Deflační rizika by se však měla vytrácet spolu s očekávaným obratem ekonomiky k lepšímu. V dalších měsících by se měla inflace pohybovat pod hranicí 2,0 procent, podobný vývoj lze očekávat i v příštím roce.
Vývoj míry inflace v tuzemské ekonomice:
