Aktualizováno Růst spotřebitelských cen v USA za červen dosáhl 0,5 procenta meziměsíčně, tedy více než konsensuální odhad 0,3 procenta. Toto číslo však zahrnuje výrazný vliv energií, které zdražily o 3,4 procenta. Zejména jde o dražší benzín, jehož cena stoupla o 6,3 procenta. Elektrická energie zdražila mírně, naopak topný olej zlevňoval. Větší vliv energií a speciálně benzínu ukázala už data o výrobních cenách. Jádrový CPI, tedy index bez energií a potravin, stoupl pouze o 0,2 procenta. To je přesně podle odhadu, navíc tempo růstu je letos celkem stabilní.
Zmíněné potraviny za červen zdražily o 0,2 procenta. Ceny nových aut obnovily růst a stouply o 0,3 procenta, zatímco ojetiny zlevňovaly. Růst téměř o procento vidíme u oděvů, o půl procenta zdražilo zboží spojené se zdravotní péčí. O 0,2 procenta se pak zvýšily výdaje na bydlení.
Meziroční inflace ve spotřebitelských cenách zrychlila na 1,8 procenta, jádrová ale naopak zpomalila na 1,6 procenta, dle odhadu. Ceny energií jsou meziročně výš o 3,2 procenta, ceny potravin o 1,4 procenta. Jádrová inflace už zhruba rok a půl zpomaluje. Ceny pohonných hmot zřejmě půjdou dál nahoru spolu s ropou i v červenci, jejich sekundární efekt do inflace by však měl být omezený, neboť firmy jsou i při rostoucí poptávce stále vystaveny vysokým konkurenčním tlakům, nedovolujícím příliš navyšovat ceny produkce. To ukazují třeba průzkumy aktivity v průmyslu. Celkově tak inflační data neznamenají tlak na Fed, aby začal z ústupem z měnové stimulace.
