Americkým zbrojovkám se daří a bude dařit i nadále, alespoň v očích investorů. Obranný sektor se zatím nadmíru dobře vypořádává se škrty v rozpočtu ministerstva obrany, který se po víc než 12 letech válečných dobrodružství v Afghánistánu a na Blízkém východě musí začít výrazně uskromňovat. Není ale jisté, jestli klesající odbyt zbrojního hardwaru budou firmy schopny kompenzovat růstem prodejů civilnímu sektoru či exportem.
Akcionáři prozatím příliš nehledí na desítky miliard dolarů, o něž bude muset americký vojenský rozpočet ročně zeštíhlet. Zbrojovky vykazují solidní zisky, rozdávají štědré dividendy a na burze stoupají na nová maxima.
Akcie , Teledyne , i United se vyšplhaly na rekordní hodnoty. , a Rockwell Collins se pohybují 10 % od historických maxim. Analytici dobrou výkonnost odvětví připisují několika faktorům.
Řada zbrojovek si během tučných let Bushovy administrativy v předtušte budoucího půstu nashromáždila velké hotovostní rezervy. Ty mohou být teď použity na dividendovou záplavu a velkorysé programy odkupu vlastních akcií. V současném prostředí nízkých úrokových sazeb se investorům těžko nabízí lepší příležitost k dosažení stabilních výnosů, než jakou dávají zbrojní společnosti.
„Tyto tituly poskytují akcionářům dobrý hotovostní výnos za rozumnou cenu v době, kdy jiné skupiny aktiv s vyšším výnosem jsou k mání podstatně dráž,“ tvrdí Carter Copeland, specialista na obranný sektor v bance .
Další silnou stránkou zbrojovek je schopnost diverzifikovat portfolio zákazníků. Klesající nákupy Pentagonu jsou pomalu nahrazovány rostoucím počtem kontraktů s komerčními odběrateli. Trend je dobře patrný v leteckém průmyslu, kde po finanční krizi začíná růst apetit aeroliniím, což se projevuje ve zvýšení počtu objednávek strojů pro osobní přepravu. Poptávku navíc posiluje snaha ušetřit na drahém palivu, což urychluje proces nahrazování starých letadel novými. odhaduje, že v následujících dvou dekádách bude vyrobeno přes 35 tisíc nových letadel, což by znamenalo rekordní produkci.
Poptávka po nových letadlech, a strojích a elektronice potřebných k jejich výrobě, pomáhá zvyšovat podíl civilních objednávek výrobců stíhaček a bombardérů. V roce 2010 tvořily zakázky pro vojáky 60 % jejich tržeb. Loni to bylo 54 %.
Dopad přechodu na mírovou úroveň zbrojních výdajů také zmírňuje obrovský počet zakázek, které zatím vězí nevyřízené v objednávkových knihách. Ty loni podle studie Deloitte zaznamenaly 6% růst na 2,3 bilionu USD. vypočítává, že jen , a měly v 1Q13 nevyřízené objednávky za 165 mld. USD, což odpovídá tržbám této trojky za 18 měsíců.
Některé zbrojovky se také začínají víc spoléhat na vývoz, avšak zahraniční trhy nenabízí takový růstový potenciál, aby byly schopny kompenzovat rozsáhlé škrty federálních obranných výdajů. Ty by do roku 2021 Pentagonu měly ušetřit 487 mld. USD. Něco přes 42 mld. USD musely armáda, letectvo a námořnictvo oželet už letos.
Stále existuje naděje na to, že v Kongresu budou úsporná opatření zmírněna, ale podle analytiků by se na to investoři neměli spoléhat. Copeland z se domnívá, že velké množství nevyřízených objednávek a nashromážděná hotovost pomohou nejlépe připraveným firmám škrty přestát. Další očekávají vlnu konsolidace, která provázela i předchozí velké redukce obranných výdajů. Vlna slučování se kodrcavě rozjíždí v Evropě, jejíž zbrojovky jsou na tom z hlediska výhledu do budoucna podstatně hůř.
(Zdroje: Reuters, CNBC, WSJ)