Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Moudrost krizové prevence

Moudrost krizové prevence

18.09.2013 7:30

Bez ohledu na odlišnosti při formulování politik je zajištění finanční stability zodpovědností každé vlády. To volá po reálné a efektivní koordinaci politik a zastřešujícím rámci makroobezřetnostního vládnutí na domácí i mezinárodní úrovni.

Je prostou pravdou, že náklady na prevenci finančních krizí jsou mnohem nižší než náklady na jejich řešení, jakmile vypuknou. Koneckonců mají finanční krize přímou souvislost s podstatným poklesem výkonu a prudkým růstem nezaměstnanosti, a navíc – což je neméně důležité – často silně poškozují sociální soudržnost.

Dopady finanční krize a recese vyvolané pádem americké investiční banky Lehman Brothers přetrvávají i pět let po jejím vypuknutí. V mnoha rozvinutých ekonomikách zůstává reálný HDP nižší než před krizí. Míry nezaměstnanosti a rozpočtové schodky jsou vyšší a poměry veřejného dluhu k HDP dosahují rekordních úrovní.

Makroobezřetnostní politiky neslouží jako náhrada za zdravé makroekonomické politiky; přesto jsou nezbytné pro prevenci velkých bublin aktiv a pokřivení na finančních trzích, a tím i pro snížení rizika nepříznivých šoků na trzích i v reálné ekonomice.

Turecká finanční krize v roce 2001 například pramenila především z absence účinného regulačního a dohlížecího rámce pro bankovní sektor. Krize vedla k prudkému zvýšení poměru veřejného dluhu k HDP o 30 procentních bodů. Reálný HDP klesl o 5,7% a nezaměstnanost vzrostla o 4,9 procentního bodu.

Od té doby se Turecko zaměřuje na finanční stabilitu a strukturální reformy, které posílily jeho hospodářskou výkonnost a učinily zemi odolnější vůči šokům. Během globální finanční krize tak Turecko nemuselo utratit z peněz daňových poplatníků ani pětník na rekapitalizaci či rehabilitaci bank. Naopak náklady na sanace bank během zvenčí nezaviněné turecké krize před 12 lety činily přibližně 25% HDP.

Díky silným tureckým základům a makroobezřetnostnímu rámci v roce 2008 neměla globální finanční krize na ekonomiku země žádný trvalý dopad. Zotavení bylo rychlé a silné, přičemž růst reálného HDP dosahoval v letech 2010-2011 v průměru téměř 9%. Míra nezaměstnanosti v Turecku je dnes na nejnižší úrovni za posledních deset let a poměr veřejného dluhu k HDP je podstatně nižší než před krizí.

Turecká zkušenost naznačuje, že podoba makroobezřetnostního rámce by měla brát v úvahu domácí i mezinárodní finanční vazby. Mezinárodní rámec by měl především zachycovat rizika a hrozby rozšiřování krizí směrem od systémově důležitých finančních institucí. Rozvíjení a zavádění bankovních standardů Basel III je nezbytné pro vytváření proticyklických kapitálových nárazníků a zvyšování schopnosti těchto institucí absorbovat ztráty.

Pokud jde o domácí opatření, je institucionální architektura země klíčovým prvkem při zajišťování finanční stability a efektivní politické koordinace a kooperace. Turecko zřídilo Komisi pro finanční stabilitu, která dohlíží na účinnou a včasnou implementaci politik s přímými dopady na finanční sektor, a Výbor pro koordinaci ekonomiky, jenž monitoruje a vyhodnocuje problémy související s celkovou ekonomickou stabilitou. Oba orgány slouží k rozšíření operačních nástrojů a zavádění makroobezřetnostní politiky.

Například režim inflačního cílení implementovaný Tureckou centrální bankou byl revidován tak, aby jeho součástí byla i finanční stabilita, a od konce roku 2010 je v platnosti nový rámec měnové politiky. Ta dnes využívá rozšířenější paletu nástrojů, jako jsou politická sazba, koridor úrokových sazeb, poměry požadovaných rezerv nebo mechanismus záložní varianty.

Makroobezřetnostní opatření přijala rovněž turecká Agentura pro bankovní regulaci a dohled (BRSA) i další instituce. Například v roce 2011 zavedla BRSA regulaci upravující poměr půjčky k hodnotě u hypoték, aby omezila rychlou úvěrovou expanzi vyvolanou růstem spotřebitelských úvěrů. Ještě předtím, v roce 2009, přijala BRSA další důležité opatření, které zakázalo domácnostem půjčovat si v cizí měně, čímž je uchránila před následky kurzových výkyvů.

Pokud jde o bankovní sektor, používají se v něm od roku 2004 zátěžové testy a od roku 2006 je dodržován cíl v podobě poměru kapitálové přiměřenosti ve výši 12%. I během krize byly poměry kapitálové přiměřenosti bank vyšší než 8%, což požadovaly standardy Basel II, a distribuce zisků bankami je od roku 2008 pod bedlivým dohledem BRSA. V důsledku toho vznikly v účetních rozvahách bank bohaté rezervní fondy a návratnost kapitálu zůstává vysoká.

Turecko rovněž upravilo daňové zákony tak, aby penalizovaly přemrštěné externí půjčky nefinančními firmami a obsahovaly významné pobídky ke zvyšování dlouhodobých úspor domácností.

Navzdory těmto opatřením je situace i nadále znepokojivá. Po vypuknutí globální krize zaváděly velké rozvinuté ekonomiky nekonvenční měnové politiky, což vedlo k mohutným kapitálovým tokům do ekonomik s rozvíjejícími se trhy, jimž se snížily náklady na půjčky a rozšířil přístup k úvěrům. Zatímco však účetní bilance veřejného sektoru v zemích s rozvíjejícími se trhy jsou silnější než kdykoliv dříve – vykazují nízké schodky i zadlužení a velké devizové rezervy –, zadlužení domácností a firem se zvýšilo. To prohloubilo zranitelnost mnoha rozvíjejících se trhů vůči ostrému obratu kapitálových toků.

Zejména to platí o těch rozvíjejících se ekonomikách, které stejně jako Turecko vykazují vysoký schodek na běžném účtu. Vzhledem k tomu, že vnější deficit Turecka dosahuje 6% HDP, přijaly úřady makroobezřetnostní rámec, který kombinuje různé politiky zaměřené na snížení kurzové volatility ve velmi krátkodobém výhledu s opatřeními, jež mají dlouhodobě zvýšit domácí úspory a podpořit mezinárodní konkurenceschopnost reálného sektoru. Je to model, o němž by měly uvažovat i další rozvíjející se ekonomiky. 


Mehmet Şimşek je ministr financí Turecka.

Copyright: Project Syndicate/Global Economic Symposium, 2013.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
18.09.2024
22:07Jan Čermák: Fed se bojí nezaměstnanosti a tak startuje padesátkou
22:01Fed nasadil Wall Street pořádného brouka do hlavy  
20:27Prostor pro české firmy? ČEZ naváže strategické partnerství s firmou Rolls-Royce pro modulární reaktory
20:21Nová éra měnové politiky Fed začala. Zvolil agresívnější pokles sazeb tváří v tvář horšímu výhledu a hodlá v něm pokračovat
17:14Dluhopisy krátce před Fedem ztrácejí, zatímco Wall Street jen vyčkává  
16:38Pár úvah o férové hodnotě amerických akcií
15:14Investiční tipy: Ohlédnutí za výsledky za 2Q24 významných amerických i evropských firem  
13:50Vanguard nakupuje dolary s tím, že sázky na snížení sazeb Fedu zašly příliš daleko
12:28Podle Siegela by sazby Fedu mohly jít dolů o 50 bazických bodů. Sahm míní, že pravidlo nyní recesi neukazuje
11:33Tak o kolik? Fed rozhoduje o sazbách a velké tržní sázky slibují volatilní reakci  
11:07Google vyhrál u soudu EU spor o pokutu 1,49 miliardy eur za omezování konkurence
9:07Rozbřesk: Dilema před Fedem: věřit propagandě novinářů, anebo solidním datům? Pokud Fed sníží sazby jen o 25 bodů, dolar mohutně posílí
8:22Evropa otevře smíšeně, německý DAX klesá pod tíhou horšícího se sentimentu. Pro další vývoj bude klíčové večerní rozhodnutí Fedu o sazbách  
17.09.2024
22:01Investoři vyčkávají na zítřejší rozhodnutí Fedu  
17:24Je trh drahý? Stačí „jen“ odhadnout pět čísel
16:44Americký maloobchod poslal výnosy nahoru, ale akciím v růstu nepřekáží  
15:09Analytici: Záplavy ve střední Evropě mohou způsobit ztráty až za miliardy eur
14:09Tradiční souboj v americkém Kongresu: Dva týdny, než vláda bude bez peněz
13:19Intel (až +8 %) roste na dohodě s Amazonem i armádní zakázce za miliardy. Evropu rozhořčil odkladem továren
12:10Microsoft na vlně AI oznamuje zpětný odkup akcií v hodnotě 60 miliard USD a zvyšuje dividendu o 10 %

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
13:00UK - Jednání BoE, základní sazba
14:30USA - Index filadelfského Fedu
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
16:00USA - Prodeje starších domů