Aktualizováno Míra nezaměstnanosti v eurozóně v srpnu dosahovala 12,0 procent, což znamená mírný pokles z dosavadního rekordu 12,1 procenta. Nezaměstnanost se z rekordních hodnot ve skutečnosti dostala už v červenci, neboť červencový údaj byl revidován na 12,0 z 12,1 procenta. Výsledek je tedy mírně lepší, než se čekalo, neboť konsensus byl nastaven na stagnaci míry nezaměstnanosti na 12,1 procenta. V absolutních číslech bylo v srpnu v eurozóně 19,178 milionu nezaměstnaných.
Mezi členskými zeměmi zůstává nezaměstnanost nejvýš v Řecku (27,9 procenta) a Španělsku (26,2 procenta) a její úroveň se zde nemění. S vysokou nezaměstnaností se potýkají dál i Slovensko nebo Irsko a lehce nad průměrem je i Itálie (12,2 procenta), kde dokonce došlo v srpnu k mírnému nárůstu. Na druhé straně stojí Rakousko s nezaměstnaností 4,9 procenta a Německo s 5,2 procenta*. Podprůměrnou nezaměstnanost hlásí i další zástupci severního křídla eurozóny, Nizozemsko, Estonsko nebo Finsko.
V celé EU míra nezaměstnanosti v srpnu stagnovala na 10,9 procenta, čemuž odpovídá 26,595 milionu lidí bez práce. Údaje o nezaměstnanosti mladých (pod 25 let) zůstávají hrozivé ve Španělsku (56 procent) a Řecku (61,5 procenta), přidává se Itálie, kde toto číslo v srpnu přesáhlo 40 procent. Průměr eurozóny je 23,7 procenta.
Příznivou zprávou z letošního léta je zastavení neblahého trendu zvyšování nezaměstnanosti. Načasování odpovídá konci recese eurozóny, což by ale znamenalo velmi rychlou reakci trhu práce. Spíše tedy půjde v první fázi opravdu pouze o stabilizaci a prostor pro další snižování počtu nezaměstnaných bude velmi omezený. Ekonomika zatím žádný strmý růst nepředvádí a zvyšování poptávky není takové, aby firmy, které ve Španělsku a dalších zemích osekaly náklady propouštěním, začaly naopak zaměstnance nabírat.
* Jde o jinou metodiku než u dat Destatisu zveřejněných dnes ráno.