Ve Washingtonu je nyní těžké najít shodu, ale mnoho šéfů firem a ekonomů je zajedno: největším rizikem pro největší světovou ekonomiku mohou být její vlastní zvolení poslanci. V analýze to dnes napsala agentura Reuters.
Rozpočtové a dluhové krize řešené na poslední chvíli, nevybíravé výdajové škrty a šestnáctidenní uzavření federální administrativy nemusí nutně americkou ekonomiku uvrhnout zpátky do recese. Ale politické přešlapy ve Washingtonu v posledních letech významně zpomalily růst a podle posledních odhadů zabránily asi dvěma milionům lidí v získání práce.
Velkým důvodem jsou hluboké škrty. Ale někteří ekonomové tvrdí, že vládnutí od krize ke krizi také může vést k tomu, že firmy sedí na hotovosti a nestavějí nové továrny, nekupují nové stroje a nenajímají víc zaměstnanců. "Stále víc si myslím, že naše ekonomika nemůže nabrat větší rychlost kvůli nejistotě vytvořené Washingtonem," řekl Mark Zandi, hlavní ekonom (71,6 USD, 1,42%) Analytics.
Kongres ve středu schválil dohodu, která znovu otevírá vládní úřady a zvyšuje dluhový strop, ale nedělá nic pro vyřešení příčin vedoucích ke krizi. Panují tak obavy, že za pár měsíců dojde k dalšímu střetu. Dohoda předpokládá vytvoření komise, která se má snažit o dlouhodobější rozpočtové uspořádání, ale jen málo lidí věří, že bude úspěšná.
"Máme krizi a pak další a další. Na ekonomiku to má škodlivý dopad," řekl Greg Valliere analytik společnosti Potomac Research Group. "Jak mají firmy v takovém prostředí plánovat?"
S tím souhlasí přední šéfové korporací. "Většina ředitelů, se kterými v Americe mluvím, tvrdí, že to zpomaluje byznys," řekl Laurence Fink, šéf společnosti spravující aktiva (290,47 USD, 2,91%). "Ode všech jsem slyšel, že to má vliv na americké spotřebitele. Takže to má již nyní dopad na ekonomiku a bude to ovlivňovat vytváření pracovních příležitostí v době, kdy potřebujeme víc míst."
Všichni ekonomové nesouhlasí s tím, že politický cirkus ve Washingtonu má na ekonomiku větší dopad. Obavy kolem zvýšení dluhového stropu zvýšily náklady na půjčování jen minimálně a burzovní index S&P 500 se blíží rekordní výši.
Ale tempo oživení od let 2008 až 2009 je nezvykle pomalé. Zatímco celkový americký ekonomický výstup je nyní vyšší než před recesí, úroveň soukromých investic je stále nižší než v roce 2007. Zaměstnavatelé také najímají nové lidi pomaleji než před recesí.
Po uklidnění finanční krize z Washingtonu přicházel jeden šok za druhým. Demokraté schválili v roce 2010 rozsáhlé reformy zdravotnictví a finančního sektoru, které - ať jsou názory na jejich obsah jakékoli - přinesly hluboké změny ve dvou pilířích amerického postindustriálního hospodářství. Znepokojení veřejnosti nad reformou zdravotnictví pomohlo republikánům při volbách v roce 2010 získat kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů a zahájit éru rozdělené vlády, která vedla k opakovaným patům kolem daní a výdajů.
Na poslední chvíli odvrácené uzavření federální administrativy v dubnu 2011 vedlo do slepé uličky kolem federálního dluhu v červenci a srpnu téhož roku. Tehdy se země ocitla na pokraji platební neschopnost a pat přivodil vůbec první snížení amerického ratingu.
Stejně jako při právě skončené krizi i tenkrát Kongres odvrátil katastrofu na poslední chvíli. Ale tehdejší tahanice stlačily důvěru spotřebitelů na dno, kde zůstala po měsíce. Index S&P 500 poklesl o 17 procent a trvalo přes půl roku, aby se vrátil na původní úroveň.
Tehdejší dohoda o zvýšení rozpočtového stropu vyzývala k hlubokým škrtům v obraně, při stavbě dálnic, ve vědeckém výzkumu a v dalších "nepovinných" výdajích, které musí Kongres schvalovat každý rok. Nová rozpočtová dohoda dosažená letos v lednu po dalším kole tahanic zahrnovala zvýšení daní, které mají dále snížit deficit.
Ani jedna z těchto dohod se nezaměřovala na výdaje na programy zdravotnictví a sociální a důchodové péče, které v dlouhodobém horizontu nejvíce ohrožují rozpočtové zdraví země. Vzhledem k tomu, že nedošlo k dohodě tyto programy omezit nebo najít úspory jinde, vstoupily v březnu v platnost plošné a záměrně škodlivé výdajové škrty.
Spolu se zlepšující se ekonomikou pomohly snížit rozpočtový deficit z 8,7 procenta hrubého domácího produktu v rozpočtovém roce 2011 na předpokládaných 3,9 procenta za rozpočtový rok, který skončil 30. září. Vyžádalo si to ale vysokou cenu. Výzkumná společnost Macroeconomic Advisers ve zprávě zveřejněné v pondělí odhadla, že kdyby Kongres nechal "nepovinné" výdaje na úrovni roku 2010, mělo by dnes práci o 1,2 milionu lidí víc. Firma také odhaduje, že nevyzpytatelné jednání Washingtonu zvýšilo nezaměstnanost o dalších 900.000 lidí.
Zandi tvrdí, že rozpočtová přísnost stála 2,25 milionu pracovních míst. Bez těchto opatření by nezaměstnanost byla 6,3 procenta a ne na 7,7 procenta, řekl.
I mnoho lidí, kteří si nemyslí, že politická nejistota poškodila ekonomiku, souhlasí, že rozpočtové škrty a zvyšování daní měly být zaváděny pomaleji. "Fiskální konsolidace je pro ekonomiku velkou brzdou," řekl Paul Ashworth, ekonom firmy Capital Economics.
Mezinárodní měnový fond v červnu označil americké snahy o omezení deficitu za "příliš rychlé a špatně navržené". Podle fondu letos sníží americký růst skoro o polovinu.
I když Washington může mít dopad na mdlý byznys většiny firem, tak zřejmě nemá velký vliv na finanční sektor. "Myslím, že trhy se začínají učit, jak žít s nefunkčním Washingtonem," řekl Valliere.