Rusko svolilo k tomu, aby čínská státní společnost CNPC přes společný podnik s Rosněftí získala přístup k jeho ropným ložiskům na východní Sibiři. Dohoda mezi dvěma těžaři je význačná tím, že Číňané získají vůbec poprvé možnost dobývat ve velkém ropu na ruském území. Podobně převratné plány byly loni zveřejněny v uhelném sektoru. Strach z toho, že velký, po surovinách lačnící soused hospodářsky ovládne vylidňující se oblasti Dálného východu, v Moskvě ustupuje obavám z poklesu poptávky v tradičních evropských odbytištích a z následků zadrhávání ekonomického růstu, který byl dosud tažen zdražováním ropy a růstem její těžby.
Rosněfť s CNPC v pátek podepsaly memorandum o rozšíření spolupráce v oblasti průzkumu a rozvoje ložisek ve východní Sibiři. V rámci posíleného partnerství bude vytvořen společný podnik, kde ruské straně připadne 51 % a CNPC získá zbylých 49 %. Hlavním projektem podniku bude práce na ložisku Sredněbotuobinskoje v Jakutsku, k němuž má licenci Rosněftí nedávno plně zkonsolidovaná dcera Taas-Jurjach. Podle informací deníku Kommersant Rosněfť ložisko kompletně ovládla teprve před týdnem, když vykoupila podíly podnikatele Vladimira Sotljarenka a fondu Ashmore.
Těžba na zmiňovaném poli začala loni v říjnu. Zásoby v kategorii C1+C2 (potvrzené a pravděpodobné) činí 134 mil. tun ropy (zhruba polovina ročního ruského vývozu) a plynového kondenzátu a také 155 mld. m3 zemního plynu (odpovídá celkovému ročnímu vývozu Gazpromu do Evropy). Od ložiska vede potrubní přípojka na ropovod ESPO směřující k Tichému oceánu a přes odbočku do Číny. Rosněfť měla v úmyslu začít těžit i na sousedních blocích, avšak detailnější schéma postupu zatím k dispozici není.
V prohlášení CNPC se hovoří o společném průzkumu a otevírání několika velkých ložisek ropy a plynu. „Vytěžená ropa bude použita na uspokojení poptávky ve východním Rusku a na export do Číny a dalších zemí asijsko-pacifického regionu,“ uvedla CNPC. Dohodu s Rosněftí označila za „nový průlom ve spolupráci v segmentu upstream aktivit, která zajisté podpoří budoucí spolupráci v downstreamu a jiných sektorech.“
První dohody podobného charakteru mezi dvěma státními molochy byly podepsány začátkem roku a týkaly se společného průzkumu a rozvoje bloků ruského arktického šelfu. V květnu šéf Rosněfti Igor Sečin čínské straně navrhl spolupráci na projektech v Irkutské oblasti, Krasnojarském kraji a Něněckém autonomním okruhu. Společnosti se také letos domluvily na zdvojnásobení exportu ropy do Číny. Ten podle do té doby platné smlouvy činil 15 mil. tun ročně. V rámci aktualizovaného dlouhodobého kontraktu Rosněfť slíbila dodatečných 360 mil. tun v průběhu 25 let za 270 mld. USD. Jako zálohu Rusové dostali 60 mld. USD.
Zmínka o uspokojení domácí poptávky a o downstreamu je zřejmě odkazem na plánovanou výstavbu obří rafinerie Ťjancinsk s projektovanou kapacitou 16 mil. tun ročně, která by měla být dokončena v roce 2020. Předpokládá se, že závod bude ze 70 % zásoben produkcí Rosněfti a zbytek si obstará na trhu.
Rosněfť s CNPC by na Sredněbotuobinském rády těžily i plyn. Spoléhají při tom na stavbu plynovodu Síla Sibiře, který hodlá budovat z blízkého ložiska Čajandiskoje a dovést ho až do Číny. Plynárenský gigant ale ohlásil, že se stavbou potrubí nezačne, dokud se s CNPC nedohodne na cenách dodávek. Rozhovory o nich se táhnou několik let.
Rusko-čínská energetická spolupráce nabírá v posledních letech na obrátkách. V roce 2010 činil ruský vývoz ropy do Číny 15 mil. tun; loni už dosáhl 24 mil. tun, zhruba desetiny celkového ruského vývozu ropy. Podle odhadů Wood Mackenzie by se do roku 2025 mohl objem vzájemného energetického obchodu zečtyřnásobit. Čínské firmy, které dříve plnily spíše roli finančních partnerů, získávají přístup i k ruským ložiskům zemního plynu, uhlí a dalších klíčových komodit.
V červnu Moskva CNPC povolila zakoupit 20% podíl v projektu těžařské společnosti Novatek na dodávky zkapalněného plynu (LNG) z poloostrova Jamal. V září pak čínský státní fond CIC převzal 12,5 % akcií ve společnosti Uralkali, která je jedním ze největších světových těžařů potaše, důležité suroviny pro výrobu hnojiva. Loni zveřejněné dokumenty ruského ministerstva energetiky o budoucím rozvoji uhelného odvětví naznačují, že Číňané by se mohli účastnit otevření tří nových ruských uhelných revírů. Jeden patří ocelárnám Evraz, další společnosti Karakan Invest a v případě třetího jde o velká ložiska v Amurské oblasti na východní Sibiři, které zatím vlastní stát.
Posilování rusko-čínských energetických vazeb a celková reorientace Moskvy na Asii přichází v době poklesu poptávky po ruském plynu v Evropě, kde jsou kvůli propadu cen emisních povolenek čistší paliva válcována uhlím, nezřídka dováženým ze Spojených států. Ty zase prochází vlastním energetickým převratem, v jehož rámci levný břidlicový plyn vytlačuje ostatní paliva a jeho rekordně velká těžba uzavřela perspektivní trh pro ruské exportéry.
„Rusko si uvědomuje, že z hlediska geopolitiky musí spolupracovat s Čínou. V Evropě je tlačeno ke zdi a všechna poptávka se přesouvá do Asie, takže je pro Moskvu těžší Peking vyloučit. Číňané vždycky klepali na dveře,“ říká analytik Ildar Davletčin z moskevské banky Renaissance Capital.
(Zdroje: Kommersant, WSJ, Bloomberg)