Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v televizním rozhovoru varoval Kyjev, že Rusko na ohrožení ruských občanů na Ukrajině odpoví stejně, jako kdyby bylo samo napadeno, a to stejně jako v konfliktu s Gruzií v srpnu 2008 o Jižní Osetii. Tato krátká válka skončila gruzínskou porážkou. Kyjev dnes formálně ukončil velikonoční příměří s proruskými povstalci na východě země, konkrétní operace proti separatistům však zřejmě ještě nezahájil.
Napětí nadále provází ruské finanční trhy. Ruské ministerstvo financí dnes oznámilo, že kvůli nedostatku adekvátních nabídek bylo nuceno zrušit na dnešek plánovanou aukci dluhopisů splatnosti 2023 v cíleném objemu 10 mld. RUB. Na později v rámci dneška je přitom plánována ještě aukce splatnosti 2019 ve shodném objemu 10 mld. RUB.
"V blízké budoucnosti podnikneme odpovídající opatření a uvidíte výsledky," řekl nicméně první vicepremiér Vitalij Jarema dle Reuters k vývoji na východě země. Jarema má ve vládě na starosti ozbrojené složky.
"Dostali jsme podporu od Spojených států, které nás nenechají samotné na pospas agresorovi. Doufáme, že v případě ruské agrese bude tato pomoc větší," řekl vicepremiér den poté, co Kyjev navštívil americký viceprezident Joe Biden.
Již dříve pokyn k obnovení "protiteroristické operace" na východě země vydal úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Bezpečnostní složky mají zahájit "rozhodné kroky" s cílem ochránit obyvatele východoukrajinských regionů před "teroristy".
Ukrajinská vláda podle agentury Interfax dnes vyzvala Rusko ke splnění svých závazků ze ženevských dohod, tedy aby Moskva stáhla své vojáky z ukrajinského území a veřejně se distancovala od podpory separatistů. "Obracíme se na Rusko, aby vyzvalo své stoupence, provádějící protizákonné akce na Ukrajině, ukončit násilí, propustit rukojmí a opustit obsazené budovy," praví se v prohlášení. To současně ujišťuje, že ukrajinská vláda vyslyší všechny zákonné politické požadavky Ukrajinců z východu země a vyjde jim vstříc.
Kyjev připomněl, že od uzavření ženevských dohod pozastavil "aktivní fázi protiteroristické operace" proti separatistům, připravil návrh amnestie pro účastníky nepokojů, chystá ústavní změny počítající s posílením pravomocí regionů a vláda také ručí za zvláštní postavení ruštiny. Pokračuje prý také odzbrojování radikálů, kterým už bylo zabaveno téměř 6000 kusů palných zbraní.
Spojené státy rozšíří protiruské sankce, pokud Moskva nepřispěje ke snížení napětí na východě Ukrajiny, uvedl dle Reuters šéf americké diplomacie John Kerry během úterního telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Ruský ministr v tomtéž rozhovoru podle agentury ITAR-TASS poukázal na nutnost "svědomitého plnění" dohod dosažených minulý týden na schůzce ministrů v Ženevě.
" (Kerry) vyzval Rusko, aby zmírnilo rétoriku vyostřující napětí, zapojilo se do diplomatické spolupráce s OBSE a ukrajinskou vládou a vydalo veřejná prohlášení vyzývající ty, kteří okupují (úřední) budovy, ke složení zbraní a kapitulaci výměnou za amnestii," řekl přední vládní činitel Reuters o obsahu telefonátu.
Pokud nedojde k pokroku v uplatňování ženevských dohod z minulého týdne, zesílí podle Reuters Washington své sankce. Ty se zatím týkají skupiny elitních ruských činitelů a bohatých podnikatelů spjatých s prezidentem Vladimirem Putinem, kterým USA nevydávají víza a zmrazily konta.
Ženevské dohody předpokládají zastavení násilných akcí, vyklizení násilně obsazených objektů, odevzdání nezákonně držených zbraní, amnestii pro povstalce a reformu ústavy. Z jejich nedodržování jsou obviňování spíš proruští radikálové, kteří si pro naplnění ženevských ujednání kladou své vlastní podmínky, zejména demisi vlády a vyhlášení referenda o sebeurčení.
Lavrov však v telefonátu s Kerrym prohlásil, že vina leží na kyjevské vládě, která nechce odzbrojit radikální nacionalisty z Pravého sektoru. Ukrajina by měla zahájit ústavní reformu a přestat stíhat aktivisty na jihovýchodě země, řekl Lavrov.
Americká armáda vyšle na časově nespecifikované cvičení do Polska a Pobaltí 600 vojáků pozemních sil, oznámil Pentagon včera. Prvních 150 vojáků zamíří do Polska ve středu, dalších 450 příslušníků ozbrojených sil bude v následujících dnech rozmístěno v pobaltských státech.
Podle mluvčího amerického ministerstva obrany Johna Kirbyho půjde o sérii cvičení, která budou probíhat "v příštích několika měsících a později". Konec zesílené americké přítomnosti v oblasti tedy není specifikován.
Zatímco Pentagon podle amerických médií zprvu plánoval malé jednorázové manévry, evropské státy tlačily z obavy před ruskou vojenskou silou na dlouhodobější přítomnost.
Polský ministr obrany Tomasz Siemoniak, který minulý týden o akci jednal ve Washingtonu, za hlavní motiv zájmu o americké vojáky na východě Evropy označil zjevné lhaní prezidenta Vladimira Putina o tamních ruských akcích. Putinem vyjádřená nová doktrína umožňující Rusku zasáhnout v kterékoli zemi, kde je podle názoru Moskvy ohroženo ruskojazyčné obyvatelstvo, je podle Siemoniaka potenciální hrozbou pro země sousedící s Ruskem či státy s ruskojazyčnou menšinou.
Nečekané podpory se včera dostalo prozápadní ukrajinské vládě ze sousedního Běloruska. Jeho prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že Minsk je navzdory tlaku Ruska proti federalizaci Ukrajiny a podporuje zachování její jednoty a územní celistvosti. Běloruský vůdce se událostem u jižního souseda věnoval v poselství parlamentu, o němž informovala agentura BelTA.
Lukašenko se během ukrajinsko-ruského konfliktu stavěl na stranu Ruska, i když opakovaně trval na nutnosti politického řešení při zachování celistvosti Ukrajiny. Zdůrazňoval ale, že jeho země bude stát na straně Moskvy při jakémkoli budoucím sporu.
Před federalizací, kterou doporučuje Ukrajincům Rusko, ale Lukašenko varoval. "Velmi dobře chápete, k čemu by to vedlo. Pokud Ukrajinci zemi rozdělí na východ a západ, zítra leckdo může dostat chuť si od této federace ukousnout," řekl ve zjevné narážce na politiku Moskvy.
"Našim bratrům Rusům se takové stanovisko nebude líbit," připustil prezident podle agentury BelTA. "Byl bych ale darebák, kdybych neříkal to, co si myslím, a místo toho podporoval stanovisko některých Rusů, kteří o federalizaci stojí," konstatoval Lukašenko.
Ukrajina se podle něj nikdy spolupráci s Běloruskem a Ruskem nevyhne. "Nemůžeme nespolupracovat," uvedl běloruský vůdce. I v nynější situaci je prý patrná "ohromná snaha" Ukrajiny spolupracovat s Ruskem, a to i prostřednictvím Běloruska. "Tak proč vyostřovat situaci a vyvolávat chaos. Jsem kategoricky proti, ať se to někomu líbí nebo ne. Ukrajina musí zůstat jednotná a celistvá, ten národ si to zaslouží," uzavřel Lukašenko.
(Zdroj: Reuters, Interfax, čtk, ČT, Bloomberg)
Vývoj dění na Ukrajině sledujte na odkaze níže:
