Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, zatímco dosud předpovídala růst o 2,1 procenta. Výhled na příští rok pak zhoršila z dosavadního odhadu 2,5 procenta na 2,2 procenta. OECD to dnes uvedla ve svém aktualizovaném výhledu. Hlavní rizika pro růst české ekonomiky představují nejistota v obchodní politice a cla, zejména v automobilovém sektoru. Loni česká ekonomika vzrostla o jedno procento. OECD také zhoršila výhled růstu světové ekonomiky, hospodářskou aktivitu podle ní brzdí nejistota kolem vývoje obchodní politiky. Organizace nyní předpokládá, že růst světové ekonomiky v letošním i příštím roce dosáhne 2,9 procenta. V březnu OECD letošní růst odhadovala na 3,1 procenta, zatímco na příští rok předpovídala tříprocentní růst.
Ekonomický růst v letošním roce bude pohánět především soukromá spotřeba podpořená růstem reálných příjmů domácností. Investice bude v letošním i příštím roce brzdit obchodní nejistota. Rizika pro českou ekonomiku představuje potenciální eskalace obchodního a geopolitického napětí, která by mohla narušit dodavatelské řetězce.
OECD hovoří o tomto napětí pouze v obecné rovině. Obchodní napětí je ale v posledních měsících spojováno s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvalil vysoká cla na dovoz řady produktů z mnoha zemí. Evropská unie vede se Spojenými státy jednání ve snaze vyhnout se vysoké plošné celní sazbě, kterou Washington označuje za reciproční. Geopolitické napětí ve střední Evropě zvýšila válka na Ukrajině po plnohodnotné invazi ruských vojsk z února 2022.
Míra inflace by v Česku podle OECD letos měla klesnout k dvouprocentnímu cíli. Trh práce zůstává napjatý, zaměstnanost roste ve službách.
Zpráva také doporučuje dokončit reformy důchodového systému zaměřené na zlepšení udržitelnosti. "Další rozvoj kapitálového trhu a zefektivnění předpisů, které usnadní vstup a rozšiřování firem, může podpořit investice a dynamiku podnikání," dodala organizace, která sídlí v Paříži.
"Vyhlídky světové ekonomiky se zhoršují. Předpokládá se, že na růst budou mít negativní dopad výrazné obchodní bariéry, přísnější finanční podmínky, klesající důvěra a zvýšená politická nejistota," uvedla pak OECD na adresu globálního vývoje.
Za současným napětím v mezinárodních obchodních vztazích stojí cla, která po svém lednovém nástupu do funkce začal zavádět americký prezident Donald Trump. OECD dnes varovala, že další zvyšování cel provázené odvetnými opatřeními by mohlo zesílit zpomalení tempa růstu světové ekonomiky a výrazně narušit mezinárodní dodavatelské řetězce.
V loňském roce světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta. "Předpokládá se, že zpomalení růstu (v letošním a příštím roce) nejvíce zasáhne Spojené státy, Kanadu, Mexiko a Čínu," uvedla dnes OECD.
Aktualizovaný výhled předpokládá, že hospodářský růst ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou světa, v letošním roce zpomalí na 1,6 procenta z loňských 2,8 procenta. Růst na příští rok OECD odhaduje na 1,5 procenta. V březnu organizace předpokládala, že hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v letošním roce zvýší o 2,2 procenta a v roce příštím o 1,6 procenta.
V eurozóně však OECD nadále očekává mírné zrychlování hospodářského růstu, který loni v zemích používajících euro činil pouze 0,8 procenta. Organizace dnes potvrdila březnové odhady, podle kterých HDP eurozóny v letošním roce vykáže růst o jedno procento a v roce příštím o 1,2 procenta.
OECD v současné době sdružuje 38 zemí. Ustavující sjezd měla v září 1961, její počátky ale sahají do poválečné Evropy. Její předchůdkyní byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, která byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.