Příjmová nerovnost se stává hlavním bodem debat o ekonomické politice. Dochází k prudkému růstu podílu, který má na celkovém bohatství a příjmech nejbohatší 1 % populace, 0,1 i 0,01 % populace. I když není úplně jasné, jak vypadají konkrétní čísla, jde o kritický problém. Podíl na příjmech u nejbohatšího 1 % společnosti vzrostl za poslední generaci o deset procentních bodů. Podíl 90 % zbylé populace stejnou mírou klesl.
Daňový systém můžeme určitě reformovat tak, že eliminujeme mezery, které bohatí využívají. Nutno je zlepšit i alokaci investic. Od regulace přes místní politiku až po dotace v oblasti energií nyní vše pomáhá těm, kteří jsou schopni využívat politický systém a ne těm, kteří vyrábějí zboží a poskytují služby. Musí dojít ke snížení zisků z aktivit, které jsou zaměřeny na vyhledávání nějaké renty. Primárním důvodem pro snižování příjmové nerovnosti přitom není snaha o snížení majetku bohatých. Nejde o to, že by měli příliš mnoho, ale o to, že střední třída má příliš málo. Každý krok bychom tedy měli hodnotit zejména s ohledem na jeho dopad na tuto třídu.
Některé významné problémy související s nerovností nelze napravit přerozdělením příjmů. Zmínit můžeme zdravotní péči. Podle studie Brookings Institution dochází u nejbohatších lidí k většímu prodlužování očekávané délky života než u chudších lidí. Pravděpodobně nejvýznamnější příčinou je životní styl a ne přístup ke zdravotní péči. Dalším příkladem je přístup dětí ke vzdělání. Průměrné dítě rodičů s vysokými příjmy dostává o 6 000 hodin více vzdělání mimo školu. To zahrnuje návštěvy muzeí, sportovní trénink a další podobné aktivity, které jsou zajišťovány dospělými.
Když spisovatel F. Scott Fitzgerald poznamenal, že „bohatí jsou jiní než my“, Ernest Hemingway mu na to odpověděl: „Ano, mají totiž peníze.“ Příklady s očekávanou délkou života a vzděláním ukazují, že rozdíly nejsou jen v penězích. Spočívají i v něčem hlubším, včetně zdraví a množství příležitostí. Vedle řešení problému s rychle rostoucím podílem na příjmech u bohatých lidí je tak nutné činit kroky, které podporují zbytek populace. Nejdůležitějším úkolem demokratické společnosti je podpora zdraví a vzdělání všech lidí.
Autorem je ekonom Lawrence Summers.
Zdroj: FT