Většina stereotypů spojených se skupinou extrémně bohatých světových jedinců je v zásadě mylná – tak přesně takový je závěr studie Wealth X Institute.
Extrémně bohatého jedince institut definoval jako osobu s čistým bohatstvím 30 a více mil. USD. V roce 2013 jich pak napočítal celkem 199 235, což představuje zhruba 0,003 % světové populace. Dohromady pak bohatství této skupiny představuje 38 % globálního hrubého domácího produktu.
A jak už tak bývá, ti nejbohatší jsou často obestřeni několika mýty, a to obvykle poměrně dehonestujícími. Jak je to ve skutečnosti?
1. Veškeré své bohatství zdědili
Studie ukazuje, že pouze 19 % „boháčů“ plně zdědilo svůj rozsáhlý majetek, 16 % zdědilo alespoň část a plných 65 % si jej vydobylo vlastním úsilím.
2. Všichni jsou investiční bankéři
Je pravda, že finanční sektor produkuje největší počet extrémně bohatého obyvatelstva, avšak relativně se jedná „jen“ o 19 %.
3. Boháči mají vystudovanou jednu ze škol zařazených do tzv. Ivy League
Celkem 7 tis. extrémně bohatých osob, tedy pouze 3,5 %, vystudovalo jednu z univerzit řazených do skupiny Ivy League. Mezi ně patří osm špičkových amerických škol v čele s Harvardem, Princetonem či Yalem. Jen pro srovnání, více než 13 % bohatých nemá ani univerzitní diplom.
4. Boháči z oblasti technologií jsou dvacátníci, co nedokončili vysokou školu
Jasně, osoba Marca Zuckerberga asi perfektně sedí na zmíněnou definici, nicméně v souhrnu je realita přece jen odlišná. Průměrný věk nejbohatší skupiny technologických géniů dosahuje 54 let a valné množství z nich má vysokoškolské vzdělání.
5. Bohatí jsou imunní vůči ekonomickým cyklům
Populace extrémně bohatých lidí v letech 2008-2009 klesla v důsledku ekonomické recese o 20 %. Jejich bohatství dokonce o 22 %. I s takto znehodnoceným bohatstvím se ale asi dá poměrně „obstojně“ přežít.
6. Majetek čínských boháčů roste rychleji, než kohokoliv jiného
Dekáda exponenciálního růstu druhé největší globální ekonomiky tak nějak vzbudila ve společnosti představu, že právě čínští miliardáři přebírají kontrolu nad světovým bohatstvím. Jenže opak je pravdou. V loňském roce jejich počet navzdory stále jedinečnému hospodářskému růstu klesl a ve výsledku jich je třikrát méně, než jich registrují USA.
7. Bohatí ze svého bohatství společnosti nic nevrací
Další mýlka – průměrný boháč za svůj filantropický život věnuje peníze v objemu 25 mil. USD. Ti nejbohatší (ze skupiny dolarových miliardářů) pak dokonce 100 mil. USD. A to jen stěží započteme přínosy investic, mikro financování či tvorby pracovních příležitostí (na druhou stranu jsou tyto produkty podnikatelskou podstatou úspěšných jedinců, takže do oboru filantropie patří minimálně nepřímo).
8. Všichni super bohatí vlastní soukromý tryskáč a jachtu
Na rovinu – jen asi 20 % světových boháčů si může dovolit 30 metrů dlouhou jachtu či dokonce soukromé letadlo. Většina z nich podle studie holduje běžným dopravním prostředkům v čele s aeroliniemi. Pravda, obvykle přece jen k letu využijí pohodlí první třídy…
Zdroj: wealthx, cnbc