Nedávná volatilita v cenách klíčových zemědělských plodin vyprodukovala otázku, jestli naše zemědělské kapacity budou v roce 2050 schopny uspokojit stále větší požadavky naší stále rostoucí světové populace. Existuje řada faktorů, kterým se budeme věnovat a sledovat jejich možné dopady na to, jestli světová produkce je a bude schopná uspokojit světovou poptávku.
Očekává se, že světová populace by do roku 2050 měla vzrůst ze současných 7 miliard na 9 miliard. A příjem každého člověka by měl do roku 2050 také vzrůst a to napříč všemi regiony. Výkon respektive produktivita našeho systému zemědělství se za posledních několik dekád významně zlepšila. Ovšem čelí stále větším výzvám a to díky stále nestabilnějšímu klimatu a celkovým klimatickým podmínkám.
Faktory, které budou popohánět poptávku i nabídku, nebudou určovat jenom to, co budou farmáři pěstovat, ale i to, kde to budou pěstovat a jak moc dostupné to pro lidi bude. V neposlední řadě bude zajímavé sledovat, jak si odvětví poradí s hospodařením se vzácnými zdroji jako je půda, voda, apod.
Studie se zabývala třemi hlavním faktory, které budou ovlivňovat to, jestli bude dostatek plodin na trhu, aby se uspokojila veškerá spotřeba – velikost populace (na straně poptávky), příjem (na straně poptávky) a produktivita (na straně nabídky).
Závěry ze studie U.S. Department of Agriculture odhadují, že růst světové populace o 10 %, zapříčiní pravděpodobně stejné zvýšení, co se týče celkového objemu sklizených plodin ale také 10 % růst celkové spotřeby. Tudíž se dá říci, že elasticita celkové sklizně a světové spotřeby je blízká nebo rovna jedné (viz graf). Zajímavé je, že výnosnost (na jednotku plochy) má nižší elasticitu – zhruba poloviční. Tudíž růst světové populace o 10 % bude mít za efekt růst o 5 % ve výnosu např. jednoho hektaru pole.

Růst průměrného světovému příjmu (na hlavu) o 10 % by měl efekt nejvíce na celkovou produkci a spotřebu o 3 %. O tři procenta by podle projekce vzrostl výnos a ještě objem obchodu s komoditami (export a import komodit). Překvapivě neelastická je cena a celková plocha. U těchto dvou sledovaných metrik by změna příjmu nevedla prakticky k žádné změně.
Vzhledem k tomu, že se v posledních několika desetiletích produktivita zemědělství silně zlepšovala, projekce se zabývá možnými dopady jejího poklesu jako možného ohrožení světové nabídky zemědělských komodit. Šok a rychlý pokles produktivity může být zapříčiněn například klimatickými změnami nebo dlouhodobým podfinancováním zemědělských technologií nebo výzkumu v těchto oblastech.
Studie netestovala dopady přímo klimatických změn, které jsou tolik diskutované v tomto desetiletí. Zato pro doplnění zbylých výsledků studie ohodnocuje dopady 20 % poklesu v produktivitě. To ukázalo jednoznačně, že by se objem spotřeby nezměnil. Produktivita tak nemá vliv na celkovou poptávku. Zato má dopad na výnos na jednotku plochy o - 12 %, její elasticita je tak okolo 0,6. Nejvíce by pochopitelně zareagovala cena, ta by vystřelila o 15 % nahoru, její elasticita se blíží k -0,8. Hned v závěsu s elasticitou -0,7 by vzrostl objem plochy pro pěstování plodin o 14 % při poklesu produktivity o 20 %.
Je tedy nasnadě, že do budoucnosti budeme čelit stále větší poptávce od větší a bohatší populace. Navíc tato studie počítá se střední mírou plodnosti (fertility). Ve variantě projekce Spojených národů, kde fertilita je vysoká, by mohlo v roce 2050 žít na naší planetě 10,6 mld. lidí. To by samozřejmě zvyšovalo tlak na zdroje, objem pěstební plochy apod. Pokud by se tak stalo, cena komodit by vystřelila výše a v podstatě by ekonomicky „zpřístupnila“ dosud nevyužívané plochy například méně vhodné pro danou plodinu nebo obecně pro zemědělskou produkci.
Na straně nabídky můžeme zatím spíše očekávat svízelnější a těžší podmínky, které plynou z klimatických změn a nedostatečném vývoji a výzkumu. Zajímavý a celkem novým faktorem, který vstupuje do této oblasti, jsou bio paliva. Poptávka po nich samozřejmě zvyšuje poptávku po určitých plodinách a mění tak strukturu toho co zemědělci produkují.
Zdroj: Drivers of Agricultural Demand and Supply, ERR-174, U.S. Department of Agriculture, Economic Research Service, September 2014