Jádro eurozóny táhne rychlejší růst maloobchodu

Maloobchodní tržby v eurozóně se za srpen zvýšily o 1,2 procenta po 0,4procentním poklesu v červenci. Růst se čekal, ovšem jen nepatrný, takže v tomto smyslu data pozitivně překvapují. Jejich efekt na finanční trhy je však nepatrný.

Za obnoveným růstem maloobchodu stojí vyšší útraty spotřebitelů za širokou škálu výrobků. U potravin vidíme tržby vyšší o 0,6 procenta, u pohonných hmot o 1,7 procenta. Průmyslové zboží mimo tyto dvě skupiny pak registruje nárůst tržeb o 1,5 procenta. Regionálně je klíčové obnovení růstu tržeb v Německu. To doplňuje Francie, kde rovněž maloobchod po červencovém poklesu začal znovu růst.

Meziročně jsou maloobchodní tržby v eurozóně o 1,9 procenta vyšší. V červenci rostly pouze o 0,5 procenta. Na zrychlení se nepodílel bazický efekt, když loňský srpen až tak slabý nebyl. Rychlejší růst tržeb táhlo především jádro eurozóny. V Německu růst maloobchodu dosáhl 3,1 procenta, ve Francii 2,1 procenta. Příspěvky ostatních zemí jsou výrazně menší, ve všech (dosud zveřejněných) případech ale kladné. Za zmínku stojí dvouciferný růst v Lucembursku, kde se maloobchod už čtvrtým rokem zvyšuje opravdu hodně vysokým tempem.

Rychlejší růst tržeb v Německu je určitě dobrou zprávou a to i pro zbytek eurozóny, jde však o data už za srpen a aktuálnější průzkumy už tak dobře nevycházejí. Stále silný maloobchod ve Francii nadále nepovažujeme za udržitelný po delší dobu.