Čínská inflace v červnu meziročně mírně zvýšila tempo a posunula se na úroveň 1,4 % (viz graf) z květnových 1,2 procenta, trh (agentura Bloomberg) přitom očekával hodnotu 1,3 %. Červnový údaj je druhý nejvyšší v letošním roce (po 1,5% růstu v dubnu) a minimálně dočasně oddaluje deflační scénář.
Ceny rostly již tradičně o něco rychleji ve velkých městech (1,4 % y/y) na venkově byla inflace o dvě desetiny nižší. Spread mezi „městskou“ a „venkovskou“ inflací zůstává stabilní již více než rok, přičemž rozdíl činí vždy dvě až tři desetiny procentního bodu. Ceny se v červnu zvyšovaly jak u spotřebního zboží (y/y +0,2 p.b. na 1,1 %), tak služeb (y/y + 0,1 p.b. na 2,2 %) a k zdražování došlo také u potravin, které tvoří největší část spotřebního koše čínských domácností (y/y +0,3 p.b. na 1,9 %).
Jádrová inflace (bez potravin a energií) se sice minulý měsíc dostala nejvýše v letošním roce, na 1,7 %, avšak stále zůstává na nízké hladině, což otevírá prostor pro další snižování sazeb ze strany centrální banky. Tomuto scénáři nahrává i akciový výplach posledních dnů, který také vytváří tlak na měnovou autoritu, aby dále uvolnila měnové podmínky (letos již byly sazby 4x sníženy). Na meziměsíční bázi pozorujeme na indexu CPI v červnu stagnaci po květnovém poklesu o 0,2 %.
Na rozdíl od spotřebitelských cen se v červnu prohloubila výrobní deflace, index cen výrobců zrychlil y/y pokles na minus 4,8 % z květnové úrovně -4,6 %, tržní konsensus byl nastaven na 4,6procentní pokles. Ceny výrobců klesají již 39 měsíců v řadě, od března 2012, především kvůli nízkým cenám komodit, nadbytku průmyslových kapacit a slabé poptávce.
Dnešní data signalizují jistou stabilizaci spotřebitelských cen, zejména na úrovni jádrové inflace, avšak ceny výrobců jsou zklamáním, přičemž toto zklamání je o to větší, že průmyslový sektor je pro zpomalující čínskou ekonomiku životně důležitý. Roste proto šance na další snižování úrokových sazeb (což by momentálně přivítal i čínský akciový trh).
Zdroj: Bloomberg