Zdánlivě spolu možná vývoj na trhu kukuřice a výsledek argentinských prezidentských voleb nesouvisí, ve skutečnosti ale překvapivý závěr prvního kola, kdy opoziční kandidát a příznivce volného trhu Macri získal dost hlasů na to, aby vládou podporovaného Scioliho vyzval v listopadu i v kole druhém, však v konečném důsledku může mít výrazný vliv právě na výši argentinského vývozu této zemědělské komodity. To navíc v době, kdy v USA další megasklizeň kukuřice a sójových bobů plní sklady k prasknutí a americké farmáře nenechává jejich konkurenceschopnost ani na chvilku v klidu.
Vládní intervence versus volný trh
Opoziční prezidentský kandidát Mauricio Macri, který otevřeně upřednostňuje volný trh, se jasně vyjádřil v tom smyslu, že upustí od omezení exportu kukuřice a pšenice a navíc pro obě zemědělské komodity zruší i vývozní cla. Vládou podporovaný kandidát Scioli je s ohledem na povolební plány daleko méně konkrétní. Farmáře by uvolnění trhu s kukuřicí a pšenicí po letech značně intervenční vlády, která srazila její ziskovost, pobídlo k roky zanedbávané rotaci sklizně a potažmo k osazení některých sójových polí kukuřicí. Dosud byly právě sójové boby vyňaty z vývozních omezení a proto u pěstitelů v oblíbenosti vedly, na druhou stranu je s nimi spojeno vysoké 35procentní vývozní clo. I to by chtěl Macri postupně o 5 procent ročně snižovat. Rozhodne se 22. listopadu a boj to může být těsný.
Místo sójových bobů kukuřice?
Pšenice pro současnou sezonu je již zaseta, sóju argentinští farmáři sázejí od října do prosince a pozdní výsadba v hlavním kukuřičném pásu země probíhá až do počátku ledna, kdy vrcholí na jižní polokouli léto. Pozdní výsadba kukuřice sice letos může být o něco častější nicméně jen do určité míry, protože velká část farmářů má již nyní připravena pole na výsadbu sójových bobů. Před šokujícím úspěchem liberálního Macriho v prvním kole voleb burza obilovin v Buenos Aires očekávala meziroční pokles výsadby kukuřice v období 2015/2016 z 3,4 milionu na 2,7 milionu hektarů. Politické signály z poslední doby by však mohly vyústit ve vyrovnání rozsahu loňské sklizně. Oproti současným odhadům by se tak v období 2015/2016 zvýšila výsadba kukuřice o zhruba 25 procent a zvedlo by se tak potažmo i množství kukuřice pro export.
V případě zrušení kvót na kukuřičný export by se zisky ze sklizně 2015/2016 farmářům, kteří vlastní i půdu, výrazně zvýšily a to dokonce ze současných 350 dolarů za hektar kukuřice až na 672 dolarů za hektar. I u farmářů, kteří si půdu pronajímají, by odstranění omezení na export kukuřice znamenalo zvýšení zisků na více než dvojnásobek. Asi šedesát procent argentinské zemědělské půdy je přitom pronajímáno.
USA, Brazílie, Ukrajina a Argentina
Podle oficiálních dat letos zatím Argentina vyvezla do zahraničí 12,9 milionu tun kukuřice. Zvýšení výsadby by mohlo vyústit nejen v soupeření s třetím největším vývozcem kukuřice Ukrajinou s exportem 17 milionů tun ročně, ale zároveň by mohlo vést americké ministerstvo zemědělství ke změně výhledu pro argentinský vývoz na období 2015/2016, který dříve v říjnu snížilo o 1 milion tun na 14,5 milionu tun ročně.
Americkým farmářům, kteří se již nyní potýkají se silným dolarem, by tak přibyla další starost navíc. Nadupaná americká měna již nyní způsobila, že pěstitelé v Brazílii, která je hlavním konkurentem Spojených států, si díky oslabení brazilského reálu vůči dolaru zhruba o třetinu mohou dovolit nabízet kukuřici za nižší ceny. Právě USA jsou přitom ve vývozu kukuřice světovou jedničkou, Brazílie světovou dvojkou. Třetí největší množství kukuřice vyváží Ukrajina následována právě Argentinou. Spotová cena amerického exportu kukuřice okolo 180 dolarů za tunu se momentálně nachází asi 10 dolarů za tunu nad cenou argentinských dodávek.
Zdroj: RTRS