Naděje na snižování produkce v Rusku nebo Saudské Arábii skomírají. Ruská produkce černého zlata se i v měsíci listopadu držela blízko postsovětských maxim, když meziročně stoupla o 1,3 procenta na 10,779 milionu barelů denně. Saudská Arábie je sice před pátečním zasedáním OPEC ve Vídni pod rostoucím tlakem ze strany ostatních členů Organizace zemí vyvážejících ropu snížit produkci v zájmu podpory růstu cen, se změnou jejího postoje však příliš počítat nelze. V současné době, kdy se ropný průmysl potýká s největším globálním přebytkem v historii, saudské a ruské firmy navíc horečně zlevňují vývoz surové ropy do Evropy.
Bitva o evropský trh
Bitva o dominanci na evropském ropném trhu mezi dvěma největšími světovými exportéry ropy momentálně vrcholí. Saudská Arábie a Rusko se potýkají s propadem cen černého zlata a vidinou návratu íránské produkce na trh po zrušení sankcí. Saudská Arábie nyní začíná cílit na země jako je Švédsko nebo Polsko, kde po léta převládal ruský ropný vliv. Právě tento boj o Evropu tlumí před zasedáním OPECu ve Vídni naděje na společné snižování produkce obou konkurentů, jehož cílem by bylo zvýšení cen, které spadly od loňského maxima již o více než 60 procent. Šarvátky o Evropu jsou však Rusku trnem v oku a mohou být důvodem, proč si Rusko odmítne se členy OPECu vůbec sednout k jednomu stolu a o tématu diskutovat.
Saudský tah na Evropu byl zřejmý v listopadu, kdy království začalo dodávat poprvé za zhruba 20 let surovou ropu největší švédské rafinérské společnosti, která byla po dlouhá léta kupujícím ruských dodávek. Předtím Saudové prodali ropu i do východní Evropy, tradiční dominanty Ruska, a to například polské . Generální ředitel ruského státem kontrolovaného Rosneftu v říjnu obvinil Saudskou Arábii z aktivního dumpingu ruské ropy v Evropě.
Po embargu Evropské unie na íránský vývoz v roce 2012 ruské a saudské dodávky v Evropě částečně nahradily právě ropu z Íránu. Jak Rusko, tak Saudská Arábie letos čerpají rekordní množství ropy a produkují více než 10 milionů barelů černého zlata denně ve snaze udržet si před íránským zvýšením exportu po zrušení západních sankcí zaměřených na tamní jaderný program v roce 2016 větší podíl na trhu. Je to právě tato nadměrná produkce, která udržuje globální trh v přebytku a ceny na nízkých úrovních pod 50 dolary za barel. S ohledem na konkurenci v Evropě tak bude v příštím roce přituhovat. Evropští obchodníci a rafinérie jsou mezi těmi, kteří již souhlasili s nákupem 500000 barelů íránské ropy bezprostředně po uvolnění sankcí.
Podíl na celkovém dovozu ropy do EU

Zdroj: EK, WSJ
Evropský ropný trh by se tak snadno mohl brzy začít podobat tomu asijskému, kde se již dva největší konkurenti Rusko a Saudská Arábie rvou o podíl na trhu. Rusku se podařilo nahradit v Asii Saudské království jako největšího dodavatele do Číny v květnu i září, tuto výsadní pozici si však Saudská Arábie v říjnu vzala zpět. Osekávání cen v Evropě však jen podtrhuje daleko větší problém producentů ropy – ve světě jednoduše není po tom všem černém zlatě na trhu dostatečná poptávka.
Páteční zasedání OPECu pravděpodobně na současné situaci mnoho nezmění, neočekává se totiž změna přístupu Saudské Arábie a tudíž ani Organizace zemí vyvážejících ropu. Největší producent OPECu bude však muset v pátek o svém aktuálním postoji s ostatními členy minimálně diskutovat. Například venezuelský prezident Maduro chce bojovat za pětiprocentní snížení produkce. A pak je tu samozřejmě i Írán, který vyzývá OPEC k respektování produkční hranice 30 milionů barelů denně a zároveň žádá, aby se organizace připravila na nové objemy produkce, které Írán chystá po zrušení sankcí.
Zdroj: WSJ, BBG, RTRS