Privatizace saúdskoarabské státní společnosti Aramco je na spadnutí. Zástupce korunního prince Mohammeda bin Salmana to řekl tento týden časopisu Economist. "Vláda Saúdské Arábie zvažuje prodat státní podíly ve firmě prostřednictvím trhu," citoval jeho vyjádření Economist. Aramco je přitom největší ropnou světovou společností, která vlastní ložiska ropy s objemem až 265 miliard barelů. To je více než 15 procent všech světových zásob ropy. Pokud by skutečně došlo k privatizaci státních podílů Aramca, byla by to první společnost na světě, která by mohla mít tržní hodnotu okolo 1 bilionu Amerických dolarů.
„Ano, zvažujeme všechny možnosti a zkoumáme, jaká varianta bude nejlepší. Věřím, že rozhodnutí o tom, jak bude Aramco dále fungovat přijde během příštích několika měsíců," uvedl pak Mohammed bin Salman. Řekl také, že osobně není záměrem privatizovat saúdsko-arabské podíly ve firmě nadšen, ale z hlediska zájmu o větší transparentnost a boji proti korupci, je to zřejmě nutný krok. Salman ale neřekl, jak velké podíly by vláda mohla na kapitálovém trhu prodat. Aramco produkuje více než 10 milionů barelů ropy denně, což je třikrát více než její největší světový konkurent, společnost ExxonMobil. Případný prodej akcií Aramca na trhu by také pomohl vylepšit deficit rozpočtu Saúdské Arábie. Její hospodaření dosáhlo v loňském roce schodku téměř 100 miliard dolarů.
Podle Salmana, který je také předsedou nové výkonné rady pro hospodářské a rozvojové záležitosti Saúdské Arábie, hodlá vláda prodávat majetek státních společností, a to nejen z ropného průmyslu, ale i ze zdravotnictví, vzdělávání a některých vojenských firem. Podle něj to je cesta, jak snížit tlak na vládu a zlepšit ziskovost firem. Mezinárodní investoři mají ale obavy kvůli schopnosti těžařských firem vyrovnat se s nízkými cenami ropy v dlouhodobém časovém horizontu.
V návaznosti na plánovaný prodej společnosti Aramco, Mohammed abin Salman uvedl, že vláda v Saúdské Arábii hodlá aktivizovat peníze z aktiv, která dosud stála mimo pozornost. Jde také o úsilí o diverzifikaci příjmů země, které mají pocházet mimo ropný průmysl. Jako příklad Salman uvedl zavedení daně z přidané hodnoty v koordinaci se sousedními zeměmi Perského zálivu. Salman řekl, že DPH by se nevztahovala na základní potraviny, jako je voda a mléčné výrobky a na aktivity spojené s ochranou životního prostředí a neplatili by ji zřejmě ani lidé s nižšími příjmy. „Budeme se snažit, aby všechny navrhované změny byly v platnosti do konce roku 2016 nebo 2017, a pokusíme se to urychlit," řekl Salman časopisu Economist a zdůraznil, že nepůjde o žádné nové "daně z příjmů, či „majetkové daně".
Zdroj: Economist, Reuters