Dobré a špatné investiční otázky

Tyler Cowen z George Mason University pokládá v jedné ze svých úvah čtenářům následující otázku: „Představte si, že jste investor s 10 miliony dolary, které chcete někam uložit na dvacet let. Najednou se před vámi objeví džin a dá vám možnost zeptat se na cenu jednoho aktiva za dvacet let. Můžete se ptát na jednotlivé akcie, měnový pár, komoditu, atd. Na co byste se zeptali?“

Tato otázka se mi velice líbí, ale z důvodu, který nebude na první pohled vůbec jasný. Asi 100 lidí na ekonomovu otázku skutečně odpovědělo a opravdu hovořili o indexu Standard & Poor's 500, o různých komoditách, akciích společnosti Google, Apple, cenách nemovitostí, apod. Všechny odpovědi byly zajímavé. Všechny byly ale také špatné.

Celá ta otázka připomíná situaci, kdy se zaměstnavatel ptá uchazeče o práci na to, jak by otevřel okno, které otevřít nejde. Jde o chyták, jehož cílem není dobrat se k nějaké správné odpovědi, ale zjistit, jak uchazeč o práci přemýšlí o problémech a jak je zvyklý je řešit. A proč jsou výše uvedené odpovědi špatné? Pokud budete vědět cenu nějakého aktiva za dvacet let, není to dostatečná informace na to, abyste vytvořili nějakou investiční strategii. Ceny aktiv jsou totiž volatilní, cyklické a hlavně jsou relativní. Samotná cena je jen jedním kouskem informace v obrovském vesmíru informací o dalších cenách.

Kdybych například věděl, že cena ropy v roce 2036 dosáhne pouhých 15 dolarů za barel, mohla by za tím stát řada důvodů. Příčinou může být hluboká globální recese, která způsobí kolaps poptávky. Nebo dojde k nalezení obrovských rezerv, technologickému průlomu v dopravě, mohou být nalezeny nové a dosud neznámé zdroje energie. U jiných komodit můžeme uvažovat podobně a to samé platí o kurzu dolaru, akciích na rozvíjejících se trzích, a tak dále. Cena je důležitou informací, ale sama o sobě nám neřekne, kam své peníze umístit.

Ona otázka nás tak může svést k tomu, že začneme přemýšlet o nepodstatných věcech. Je to podobné, jako když si hrajeme s myšlenkou na to, co bychom dělali, kdybychom vyhráli v loterii. Může to být zábava, ale nic víc. Podobná cvičení ale přece jen mají svou hodnotu, protože ukazují, že v realitě je budoucnost naprosto neznámá. Přesto se řada investorů pokouší vytvořit nějakou predikci či odhad, který jim pomůže najít zázračnou akcii, dokonalý hedge fond či cenu nějakého aktiva za dvacet let. Správná odpověď na uvedenou otázku tedy zní: Je mi líto, ale sama otázka je špatná. Čím dříve si přiznáme, že o budoucnosti nevíme vůbec nic, tím lépe na tom budeme.

Autorem je investor Barry Ritholtz.