Odmítnutí Applu odblokovat iPhone spojený s útoky extremistů v kalifornském San Bernardinu vyvolalo veřejnou bitvu s ministerstvem spravedlnosti a FBI – spor s celosvětově dalekosáhlými implikacemi na bezpečnost dat. Nejde však o tak jednoduchý případ, jak by se mohlo zdát.
Na základě mých rozhovorů s někým, kdo byl dlouho součástí zpravodajské komunity USA, se domnívám, že FBI již přístup do iPhonu Seyeda Rizwan Farooka získala. Je to starší model od firmy používající technologii, která již byla (v jiném kontextu) kompromitována.
A další zvláštní věc ohledně žádosti FBI na : proč by se vláda USA snížila k veřejné debatě na toto téma? FBI je nejsilnější bezpečnostní složka země a by byl povinen se její žádosti podřídit. (Přiznání: vlastním akcie Applu.)
FBI již řekla, že toto není jen o jednom telefonu. Ale jen málokdo rozumí, že toto není pouze otázka rozdílných zájmů: veřejná bezpečnost versus právo jednotlivce na soukromí.
Abychom lépe porozuměli žádosti FBI, musíme se podívat na poslední řadu telefonů Applu, které se od toho Farookova liší v zásadní věci: Obsahují nový čip, který byl vytvořen za použití technologie vyvinuté americkou NSA a sdílené s Izraelci. Tato technologie si nyní nachází cestu do produktů Applu skrze izraelskou divizi společnosti na vývoj čipů.
Každý z čipů má jedinečný podpis používaný pro kódování, které je spojeno s otiskem prstu uživatele. Bez tohoto podpisu je nemožné dešifrovat telefon Applu bez fyzického přístupu k jeho vnitřní části, tedy k čipu – což je nepřekonatelné. Toto kódování je také použito pro jakoukoliv informaci odeslanou telefonem k párované službě, jako je například systém Applu na odesílání zpráv.
V minulosti byl okamžitý přístup k telefonním zařízením pro FBI irelevantní, protože úřady měly neomezený přístup ke komunikaci mezi telefony. Ale tento prostor, díky svým bezpečnostním vylepšením, uzavírá. Společnost neupírá pouze nový přístup; brzy totiž sebere i ten stávající.
Tohle dělá FBI starosti, protože její prací je sbírat důkazy. Zajímavé je, že NSA zaujala jiné stanovisko. Zadní vrátka byla ředitelem NSA, admirálem Mikem Rogersem, vyhodnocena jako nebezpečná a ten dále tvrdí, že “šifrování je pro budoucnost základem.” Když je umožněn přístup do soukromé komunikace, může ho využit kdokoliv a k čemukoliv.
To komplikuje argument FBI o veřejné bezpečnosti. Chceme například, aby teroristická skupina měla možnost získat přístup k prezidentovým či premiérovým soukromým informacím? Pokud má telefon zadní vrátka, mohou být otevřena kýmkoliv, kdo má dostatečnou motivaci – kriminálníkem, extremistou či vládou.
Kupříkladu čínské úřady by byly nadšené, kdyby vyhověl žádosti FBI. Žádaly léta o přístup k zadním vrátkům. Současná pozice Applu by mu mohla na obřím čínském trhu uškodit – a nebo naopak obrovsky prospět, pokud by se podřídil.
Žádost FBI ukazuje na nový přístup ke kontrole. Je to totiž organizace, která obvykle své žádosti provází razítkem, což znamená, že mají zůstat utajené. V tomto případě však FBI učinila neobvyklý krok a svou žádost publikovala veřejně, aby se tak téma dostalo do tisku a stisklo ono horké tlačítko “terorismus.“ Zdá se, že záměr FBI je přimět zákonodárce, aby reagovali na pobouření veřejnosti.
Většina argumentů proti “odblokování“ tohoto konkrétního telefonu, se zákonným základem, cituje ústavou chráněné právo na svobodu slova. Lepším argumentem je ale právo na držení zbraně v USA a ústavní úpravy, které ho podporují.
V minulosti byla technologie v USA vyvíjena primárně ve vojenském kontextu a opodstatňována nasazením ve válce, ale také k udržení veřejného pořádku. Na konci 18. století byla ztělesněním této technologie střelná zbraň. Žádná další technologie nebyla tak trefná, takže americká ústava specifikovala, že nebude použita k omezování projevu (první dodatek), nebo odepřena obyvatelstvu (druhý dodatek), a že vládní držitelé zbraní nemohou být ubytování v domech občanů (třetí dodatek). Devátý a desátý dodatek zakazují použití střelných zbraní k popření nepřímo vyjádřených práv, která se mohou objevit.
Nejsilnější technologie dneška se týkají informací a zahrnují naše myšlenky, asociace a těla. Pokud by dnes tvůrci ústavy USA žili a byli stejně vzděláni jako tehdy, byla by Listina práv pravděpodobně zaměřena na rovnováhu v přístupu k informacím, aby se zajistilo, že vláda zůstane v určitých mantinelech.
S veřejnou žádostí FBI se právě tato rovnováha mezi lidmi a policejními orgány (vládou) stává diskutovanou otázkou. S postupující debatou musíme zvážit, jestli dává smysl, ať již právně či politicky, že by měl každý – bezpečnostní složky, hackeři a teroristé – možnost mít přístup k informacím.
Případ Applu ovlivní rovnováhu informační síly a zatím jsou váhy nakloněné v neprospěch obyvatel. Vyřešení tohoto případu vyžaduje uváženější reakci amerických politiků, než je hysterické tweetování. S ohledem na sílu informací v dnešním světě musí důkladně rozmyslet právní následky požadavku FBI.
H.T. Goranson byl seniorním vědcem v rámci Agentury pro výzkum pokročilých obranných projektů USA, a nyní konstruuje příští generaci systému umělé inteligence.
Copyright: Project Syndicate, 2016.
www.project-syndicate.org