Christine Lagardeová prohlásila, že se nebrání dalšímu pětiletému období ve funkci generální ředitelky Mezinárodního měnového fondu. Mělo by jí být přiznáno. MMF nikdy neměl lepší vedení a výkonný sbor by jí měl dát příležitost dokončit práci, kterou započala.
Když se Lagardeová v červenci 2011 ujímala kormidla, zdědila instituci v krizi. Globální finanční krach v roce 2008 a jeho ekonomické dozvuky zdiskreditovaly multilaterální věřitele vedené Západem i „washingtonský konsensus“ volného trhu. Vedení Lagardeové pomohlo obnovit reputaci fondu.
Velká pozornost se věnuje jejím osobním kvalitám – a právem. Je otevřená, rázná, vřelá a poutavá. V jedné zemi za druhou ji představitelé, s nimiž se za mnohdy ožehavých okolností setkala, popisují jako ženu, která dokáže sdělovat nepříjemné pravdy a zároveň citlivě naslouchat. Pro šéfa instituce, jež musí k dohodám dospívat jednáním, nikoliv diktátem, jsou to důležité vlastnosti.
Evropanům se příliš nelíbilo, když jim Lagardeová řekla, že jejich banky je zapotřebí restrukturalizovat nebo že je nutné vybudovat hráz proti finanční nákaze – ale poslechli ji. Kromě toho učinila Lagardeová obtížná rozhodnutí o poskytnutí podpory MMF zemím, které jsou klíčové pro udržení globální stability – například Řecku, Pákistánu, Tunisku a Ukrajině.
A to zdaleka není vše. Fond nebývá často spojován s pojmy, jako jsou kreativita a soucit. Lagardeová to začala měnit. Přitom dala lidskou tvář instituci, která často předepisuje hořké kapky.
Například pomoc při zvládání blízkovýchodní uprchlické krize není očekávanou součástí mandátu MMF. Přesto fond pod jejím vedením upravil jeden program tak, aby jordánská vláda mohla vynakládat vyšší částku na pomoc lidem, které konflikty v Sýrii a Iráku připravily o domov (z nichž více než milion přebývá v táborech na jordánském území).
A když se v západní Africe začal v roce 2014 šířit virus ebola, dala Lagardeová pokyn MMF, aby použil dostupné peníze k převzetí a odpuštění dluhu zemí zasažených krizí, což jim umožnilo zaplatit větší počet lékařů a sester – bylo to vůbec poprvé, co MMF takto naložil s kapitálem.
Kromě toho Lagardeová pojmenovala tři nejdůležitější problémy, s nimiž se potýká dnešní svět, a začala je řešit. Za prvé se hlasitě zasazuje o větší zapojení žen do pracovního procesu a zároveň slouží jako exemplární příklad, jak je cenné mít ženy na vedoucích pozicích. I v tak odlišných zemích, jako jsou Saúdská Arábie a Japonsko, vyzvala vedoucí představitele, aby přestali mrhat tímto obrovským lidským potenciálem – a využili tak možností svých ekonomik.
Za druhé MMF pod jejím vedením řeší také obecnější problém nerovnosti příjmů. Není to jen otázka základní spravedlnosti. Výzkum fondu odhalil přímou spojitost mezi zmenšující se propastí mezi bohatými a chudými a vyšším hospodářským růstem. MMF není první, kdo takto argumentuje, avšak díky jeho postoji získává tento problém větší význam a naléhavost. A osobní angažmá Lagardeové je při prosazování této argumentace zásadní.
Za třetí dělá Lagardeová důležitou práci, když pomáhá světu pochopit plné důsledky technologických změn – z nichž některé jsou hrozivě destabilizující. Například automatizace bude dál zefektivňovat a zlevňovat výrobu, avšak hospodářský růst bude díky ní generovat menší počet pracovních míst než v minulosti. Politické, ekonomické a sociální důsledky této nastupující reality si zaslouží pozornost a seriózní výzkum. Lagardeová postavila MMF do centra této práce.
Kritikové budou tvrdit, že přišel čas na takového šéfa MMF, jenž bude zastupovat rozvojový svět. Lagardeová je koneckonců jedenáctou po sobě jdoucí Evropankou, která tento post zastává, což je v dnešním světě těžko ospravedlnitelná výsada. Další lidé namítnou, že neschopnost uvědomit si plné dopady úsporných opatření schválených MMF na řecké občany dokazuje odtrženost Lagardeové od problémů obyčejných lidí. A ještě jiní budou tvrdit, že obvinění, jimž Lagardeová čelí v souvislosti s finančním skandálem ve Francii, ji rozptylují od řízení MMF. Po ošklivém skandálu kolem jejího předchůdce Dominiquea Strausse-Kahna si fond podle těchto kritiků nemůže podobné odvádění pozornosti dovolit.
Rozeberme tyto námitky jednu po druhé. MMF (a Světová banka) by měl vedoucí představitele odjinud než z Evropy a Spojených států vítat. Smyslem ukončení této výsady Západu je ovšem vytvoření takového procesu výběru vedení, který nebude stát na politických úvahách, nýbrž na kvalitě kandidáta. Lagardeová je přitom nejlepší kandidátkou na tuto funkci a rozvíjející se mocnosti, jako jsou státy BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), se za žádným alternativním kandidátem nesjednotily. Právě generální ředitelka z Evropy navíc koncem loňského roku pravděpodobně usnadnila rozhodnutí MMF přidat čínský jüan do koše měn tvořících jeho „zvláštní práva čerpání“.
Kromě toho projevila Lagardeová působivou politickou obratnost, když nakonec přesvědčila republikány a demokraty v americkém Kongresu, aby schválili reformy řízení, které nejen zvyšují schopnost MMF bojovat proti finančním krizím, ale také věrněji odrážejí měnící se globální hospodářskou dynamiku. Mezi deseti hlavními akcionáři MMF dnes například figurují státy BRIC.
V otázce Řecka pronesla loni Lagardeová několik charakteristicky nevybíravých – někdo by řekl netaktních – poznámek. Ani zdaleka však nefiguruje na čelním místě v seznamu těch, kdo nesou zodpovědnost za ekonomickou strázeň Řeků, a z jejího působení ve vedení MMF je naprosto zřejmé, že žádný generální ředitel v dějinách neudělal víc pro to, aby fond svým chováním zmírnil utrpení lidí zasažených krizí.
A konečně byla obvinění proti Lagardeové ve Francii vznesena navzdory námitkám generálního prokurátora země a její role v tomto případu se jeví přinejhorším jako okrajová.
Svět zoufale potřebuje lídra odhodlaného zajistit mu větší bezpečnost a prosperitu. Lagardeová ukázala, že takovým lídrem je a že hodlá učinit MMF způsobilým pro jednadvacáté století. Zaslouží si šanci dokončit, co začala.
Ian Bremmer je prezidentem skupiny Eurasia Group a autorem knihy Every Nation for Itself: Winners and Losers in a G-Zero World (Každý stát sám za sebe: Vítězové a poražení ve světě s mocenským vakuem).
Copyright: Project Syndicate, 2016.
www.project-syndicate.org