Na dnešním zasedání budou mít centrální bankéři k dispozici novou prognózu. Zásadní otázka zní, zda je může rozhoupat k dalšímu natažení (verbálního) závazku intervenovat? Dnes ČNB říká, že očekává konec intervencí v období okolo poloviny roku 2017. Může to tedy po dnešním zasedání centrální banky být opět o něco později? Pravděpodobně ne.
Za prvé proto, že inflační prognóza nebude nijak dramaticky přepsána. Inflační výhled pro tento rok bude sice o něco nižší, ale na horizontu prognózy (druhá polovina roku 2017) by neměl doznat výraznějších změn. Za druhé, oproti únorové prognóze také podle našeho názoru zeslábla řada vnějších rizik. Čína je v tuto chvíli menším strašákem, než byla na počátku roku. Také tvrdá čísla z eurozóny ukazují zatím na relativně slušný růst (1,6 % meziročně). A v neposlední řadě, rozvíjející se trhy jsou v o něco lepší náladě, díky tomu, že americký Fed výrazně zvolnil plánované utahování měnové politiky. V dalším průběhu roku sice může znovu přituhnout - klid v Číně se zdá být dočasný, EU čeká horké léto ve znamení Brexitu a další řecké splátky a trhy dnes podle nás spíše podceňují ochotu amerického Fedu utahovat měnové kohouty. To ale dnes ČNB nemusí ještě trápit. Navíc bankovní rada už letos indikativní termín exitu z intervencí dvakrát posunula a polovina roku 2017 je stále relativně daleko na to, aby se dnes exitem museli centrální bankéři vážně zabývat.
Nečekáme také, že by dnes ČNB vážně zvažovala zavedení záporných sazeb. Ty většina bankovní rady chápe pouze jako možný taktický nástroj k obraně proti nadměrnému přílivu spekulativního kapitálu. Ten přitom v průběhu března a dubna pravděpodobně výrazně zeslábl. Záporné sazby se mohou podle nás dostat na stůl až ve chvíli, kdy s blížícím se exitem bude opět sílit příliv “horkých peněz” ze zahraničí. S koncem intervencí nadále počítáme v květnu 2017.
Region
Včerejší obchodování s regionálními měnami bylo klidné. Lehce slabší maďarské maloobchodní tržby za březen na forint významnější vliv neměly a ani kurzy koruny a zlotého se vůči euru příliš nehýbaly. Pozornost se soustředí především na zasedání dvou centrálních bank. Dnes ČNB, zítra NBP.
Co se týče dnešního zasedání ČNB, tak nová prognóza se nemusí až tak zásadně lišit od té únorové. Je však pravděpodobné, že se inflace dostane nad dvouprocentní cíl o něco později, než ČNB dosud předpokládala, což však samo o sobě nemusí znamenat další prodloužení kurzového režimu. Pokud jde o možnost zavedení negativní úrokových sazeb, nepředpokládáme, že by se ČNB chtěla k takovému kroku v brzké době uchýlit. Zdá se totiž, že v posledních měsících ČNB nemusela ani příliš (pokud vůbec) proti koruně intervenovat. Pokud by k záporným sazbám někdy sáhla, bylo by to spíše v době exitu a týkaly by se pouze dodatečně přitékající likvidity na trh.
Dluhopisy
Výnosy dluhopisů šly včera opět lehce dolů a to jak v Německu, tak v USA. Stály zatím slabší výkony akciových trhů a do jisté míry také neschopnost ropy udržet si zisky z počátku včerejší seance. Na americkém trhu také nevyzněla dobře zpráva o přírůstku pracovních míst v soukromém sektoru (ADP report), pravidelný předskokan klíčových pátečních statistik z amerického trhu práce.
Komodity
Data o ropných zásobách v USA za minulý týden vyzněla negativně. I přes vyšší využití kapacity rafinerií a stagnující dovozy totiž rostly zásoby surové ropy více, než se čekalo. Mírně medvědí vyznění pro ropu navíc měl i údaj o zásobách benzínu, které navzdory očekávání mírně vzrostly. Cena ropy Brent se proto významně propadla a dostala se pod 45 USD/barel. Zde jí však pomocnou ruku podaly velké požáry v Kanadě, které mají vliv na vývoz ropy, a neshody v Libyi. Cena ropy se tak opět pohybuje nad touto hranicí.