Hlavním motorem hospodářského růstu v Česku zůstává spotřeba domácností. A té se daří hlavně proto, že rychle rostou mzdy (reálně přes 5 %). A rostou přesto, že se pomalu ale jistě ochlazuje pracovní trh. Počet registrovaných nezaměstnaných je nejvyšší od jara 2017 a postupně, byť pomaleji, narůstá i obecná míra nezaměstnanosti, která dosáhla 3,0 %. Jak to, že to na dynamiku mezd nemá žádný dopad?
Podle našeho názoru zejména proto, že změna na pracovním trhu je velmi pozvolná a přichází po období, které bylo spojeno v celé střední Evropě s historicky velmi nízkou mírou nezaměstnaností – velmi napjatým trhem práce. A na současných úrovních je tedy míra nezaměstnanosti stále pod tzv. přirozenou úrovní – takovou, pod níž vidíme v ekonomice zvýšené mzdové a inflační tlaky. Tu v Česku, jak ukazuje naše poslední analýza trhu práce, odhadujeme v blízkosti 3,4-3,5 %.
Zpomalení rychlých mezd by proto vyžadovalo další nárůst nezaměstnanosti, a to podle našich odhadů alespoň o 0,5 procentního bodu. Otázkou je, zda něco podobného očekávat?
My sice v základním scénáři ještě s růstem nezaměstnanosti počítáme, a to v důsledku zpožděných efektů zvýšených amerických cel a strukturálních změn v evropském průmyslu (spojených s dekarbonizací a ostrým tlakem asijské konkurence). Tento nárůst však podle nás bude již jen velmi mírný, protože ho bude tlumit oživující domácí investiční aktivita. Předpokládáme tedy, že se míra nezaměstnanosti stabilizuje v okolí přirozené úrovně 3,5 % a zvýšená dynamika bude odeznívat jen velmi pozvolna – pod 5 % se podle nás dostane až v roce 2027.
Část nárůstu nezaměstnanosti může být navíc dána trvalými strukturálními změnami v ekonomice – propouštěním v průmyslu a nabíráním v sektoru služeb. To může nakonec znamenat další nárůst přirozené míry nezaměstnanosti a vyšší setrvačnosti mzdových tlaků než aktuálně odhadujeme. Jak?
Pokud část lidí propuštěných v průmyslu jednoduše nezačne hledat práci v ostatních sektorech „hladových“ po práci, jako jsou stavebnictví nebo služby, tak uvidíme trvalejší nárůst strukturální nezaměstnanosti. Takoví nezaměstnaní jednoduše „vyklidí pozice“ na trhu práce a v důsledku toho mohou mít stavebnictví i služby, tedy oblasti s aktuálně nejvyšším mzdovým růstem, dál problém s nedostatkem pracovníků a mzdy v těchto sektorech porostou nadále dvouciferným tempem.
TRHY
Koruna
Česká koruna těžila v posledních dnech z výprodeje amerických aktiv a ztrát dolaru a dostala se tak do blízkosti 23,15 EUR/CZK. Páteční obchodování nijak neovlivnil ani zápis ze zasedání bankovní rady, který podle předpokladů odrážel širokou shodu v bankovní radě na stabilitě úrokových sazeb. Tento týden je na domácí scéně bez výraznějších impulsů…
Eurodolar
Navzdory výraznému výprodeji na akciových trzích se eurodolar drží v blízkosti hranice 1,16 a nechce se příliš hnout. Dost možná tomu napomáhá i velmi opatrná rétorika Fedu, která směrem k prosincovému zasedání vysílá prozatím nejednoznačné signály. To vede k tomu, že trh je dost rozpolcen v názoru na to, zdali Fed sníží v prosinci sazby. V rozhodování by mu snad konečně mělo pomoci, že tento týden americký statistický úřad začne znovu zveřejňovat data počínaje zářijovými statistikami z trhu práce (vyjdou tentokrát ve čtvrtek).
Forint
Dnes bude maďarská centrální banka rozhodovat o úrokových sazbách a všeobecně se očekává, že MNB ponechá svoji základní sazbu beze změny. Inflace je v Maďarsku stále nad horní hranou cíleného koridoru a centrální bance se ani nemusí líbit expanzivní choutky Orbánovy vlády.
Základní sazba MNB, tak zůstane na 6,50 %, což je nejvyšší úroveň v EU, která zároveň činí forint velmi atraktivním. Sílící forint pak může být i důvodem, proč by se komunikace MNB mohla posunout do více neutrální roviny a eventuálně připustit, že snižování úrokových sazeb není v Maďarsku u konce.