Po odhlasování vystoupení Velké Británie z Evropské unie voliči v referendu, ztratily globální akcie jen během čtyř dní od hlasování přes 4 biliony dolarů. A investoři začali volat po zatažení záchranné brzdy. Tím, kdo by měl trhům pomoci přibrzdit výkyvy na trzích a zajistit stabilitu a uklidnění, jsou prý centrální banky. Jenže – pomoc centrálních bank nemusí být v tomto případě účinná.
Centrální banky se staly podle zpravodajského serveru CNN.com v posledních letech všemocným všelékem na problémy globální ekonomiky. A investoři, zdá se, na pomoc centrálních bank finančním trhům po brexitu spoléhají i nyní. Zdá se ale, že tentokrát nemusí být pomoc centrálních bank tou správnou odpovědí na turbulence na trzích. A to je klíčová změna.
Turbulence po brexitu mají prý hasit centrální banky
Od vypuknutí globální finanční krize vedou centrální banky záchranné úsilí o stabilitu finančních trhů při každém velkém hospodářském či finančním problému. Využívají přitom a snaží se komunikovat včas mimořádně citlivě nástroje od extrémně nízkých úrokových sazeb až po nákupy dluhopisů. I proto globální investoři dávají na každé slovo, které centrální banky k problémům řeknou. Jenže nyní, i přes četná varování, že brexit vyvolá ekonomická rizika, která formulovala šéfka amerického FEDu, Janet Yellenová, nemusí podpora centrálních bank a snaha o nalezení řešení pro nejistotu na finančních trzích, stačit.
„Toto je zásadně hlubší problém, než který mohou centrální banky a měnová politika zvládnout," citoval server CNN.com Tonyho Rotha, investičního ředitele Wilmington Trust. A proč? Roth tvrdí, že zásahy centrálních bank v případě brexitu neřeší ekonomický problém, ale politický. A tudíž, že centrální bankéři by neměli rozhodovat o přijetí nějakých drastických opatření do hospodářství, aniž by ekonomiky nevykazovaly známky slabosti či nedostatku hotovosti na trzích.
„Brexit je skutečně primárně otázka pro politiky,” potvrzuje názor Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny a ekonom ČSOB. Podle Bureše bude záležet totiž na tom, jak budou nastaveny nové vztahy s EU, zda se podaří zamezit šíření politické nákazy – a nic z toho nedokáže vyřešit guvernér centrální banky. „Na druhou stranu - centrální bankéři mohou přispět k tomu, aby prudký nárůst napětí neměl zbytečné negativní dopady na finanční sektor. Nebezpečné by mohlo být především vyschnutí likvidity na trhu, a i proto Bank of England dolila na trhy po Brexitu již více než tři miliardy liber,” doplnil Jan Bureš.
Kdo všechno se zapojí do ochrany trhů?
Sám guvernér anglické centrální banky, Bank of England, Mark Carney, ještě před hlasováním o setrvání Velké Británie v EU varoval, že vystoupení z EU může vyvolat ve Velké Británii recesi, ještě v pátek, den po hlasování tvrdil, že Bank of England nebude váhat přijmout opatření ke zmírnění turbulencí na trzích. Jenže komentář investory neuklidnil - britská libra a globální trhy oslabily. A podle některých hlasů odborníků i to ukazuje, že ani slovní intervence centrálních bank nemusí na uklidnění situace na trzích, v případě "neekonomického" problému, stačit.
Zatím ale nikdo nepřišel s jiným řešením, jak nervozitu po brexitu na finančních trzích snížit. Jediným hráčem tak jsou právě centrální banky. Ty teoreticky mohou podle Jana Bureše, pokud uvidí, že dynamika hospodářství slábne a inflace klesá, ekonomiku podpořit snížením úrokových sazeb nebo přímým tiskem peněz (politikou QE). „Manévrovací prostor je ale u řady z nich po dlouholetém boji s nízkou inflací relativně malý. Bank of England nebo Fed ale mají stále větší prostor k uvolnění měnových kohoutů než ECB nebo řada centrálních bank v kontinentální Evropě (Švédsko, Švýcarsko),” uzavřel Jan Bureš