Včera započatý summit EU, kterého měl šanci se účastnit britský premiér Cameron, naznačil, že rozvod Velké Británie nebude zrovna procházkou růžovým sadem. Brusel rozhodně nezaujal vůči Londýnu smířlivý postoj, o čemž svědčí i návrh prezidenta Evropské komise Junkera, aby angličtina přestala být jednacím jazykem Evropského parlamentu.
Emoce po hlasování o Brexitu tedy minimálně na politické scéně zůstávají zjitřené, což již po včerejšku naštěstí neplatí na finančních trzích, kde přece jenom averze k riziku poklesla. Pozornost od politiky se pomalu přesouvá k fundamentům, přičemž existují i první pokusy vyčíslit dopady britského odchodu z EU. Jeden z nich učinil například prezident ECB Mario Draghi, který vyčíslil kumulativní ztrátu HDP eurozóny na 0,5 % v horizontu následujících tří let. Je třeba připravit se na to, že odhady tohoto typu se budou v následujících dnech objevovat stále častěji, přičemž je otázkou, jakou budou mít vypovídací sílu. Každý modelový odhad totiž musí stát na nějakých předpokladech a v případě ekonomických ztrát z Brexitu je nutné si hned na začátku položit otázku, zdali obě strany budou hrát kooperativní hru či nikoliv. Z teorie her víme (viz slavné vězňovo dilema), že pokud oba obchodní subjekty nebudou ochotny spolu kooperovat, tak mohou snadno skončit v horším stavu, než když by spolupracovaly a naopak. Tvrdý postoj EU k Velké Británii zatím svědčí o tom, že zde není velká vůle nastavit nově obchodní a institucionální vztahy, což může v budoucnu ekonomické ztráty na obou stranách prohloubit. Na druhou stranou je ale pravdou, že Brusel si lavírování nemůže dovolit, neboť v EU je nyní dalších až osm členů, kde se potenciálně uvažuje o referendu podobného typu, jako bylo to minulý čtvrtek ve Velké Británii.
Každopádně v tuto chvíli lze jen těžko ekonomické dopady Brexitu vyčíslovat a ani data, která budou přicházet v následujících dnech, na tom nic nezmění. První makroekonomické dojmy z Brexitu budou cítit eventuálně až v polovině příštího měsíce, kdy budou uveřejněny předběžného údaje o podnikatelských náladách (PMI) za měsíc červenec.
Region - forex
Regionální měny včera lehce posílily. Ačkoliv například na akciových trzích byla cítil lepší nálada, tak posílení koruny a spol. bylo včera pouze minimální. Pozornost se patrně soustředí zejména na politické faktory, resp. jednání evropských politiků o tom, jak s Brexitem naložit. Zdá se přitom, že nejistota asi jen tak neodezní, což by mělo forintu a zlotému bránit ve výraznějším posilování.
Dnešní regionální kalendář je prázdný. Zítřejší den bude zajímavější, neboť zasedá ČNB. A lze očekávat, že se minimálně na tiskové konferenci objeví otázky, jak citlivě ČNB vnímá negativní rizika vyplývající z Brexitu.
Dluhopisy
Německým dluhopisům se dál daří velice dobře a výnosy zůstávají do deseti let stabilně v záporu, a to nehledě na včerejší pozitivní obrat na akciových trzích. Výnosy na španělském a italském trhu navíc dál padaly v očekávání agresivnější a delší měnové expanze ECB.
Dnes by trh přece jenom mohl věnovat trochu více pozornosti příchozím makroekonomickým datům, když v Německu bude zveřejněna červnová inflace a v USA důležité údaje o spotřebitelských výdajích (za květen).
Komodity
Cena ropy Brent včera rostla k 49 USD/barel. Spíše než fundamenty za pohybem vidíme o něco lepší náladu na trzích, ačkoliv zprávy o možné stávce těžařů v Norsku a o problémech s produkcí ve Venezuele mohly ropě také pomoci.
Večerní statistiky Amerického petrolejářského institutu (API) ukázaly na poměrně výrazný propad zásob ropy v minulém týdnu. Stejně tak data API naznačují pokles zásob benzínu a celkově tak vyzněla z pohledu cen ropy pozitivně. Ceny ropy však na data nijak zvlášť nereagovaly. Dnes se pozornost tradičně soustředí na oficiální data od ministerstva energetiky.