Série čínských akvizic německých technologických firem zvyšuje nervozitu mnoha Němců. Ti se obávají, že by tento trend mohl podkopat jejich ekonomiku. Vždy byli raději těmi, kdo společnosti kupuje. V opačné pozici se necítí dobře. Čínské nákupy tak vedou k růstu protekcionistického sentimentu a někteří němečtí politici jej hodlají využít ve svůj prospěch.
Jen v prvním pololetí letošního roku investovaly čínské firmy v Německu více než 10 miliard dolarů. Tato země se nachází v popředí jejich zájmu a letošní akvizice svou dosavadní hodnotou převyšují celkovou hodnotu akvizic provedených čínskými firmami v Německu během předchozích pěti let. Číňané se nyní zaměřují zejména na menší společnosti, které tvoří páteř německé ekonomiky. Z toho pramení zmíněné obavy Němců. Některé politické strany na to už reagují a například sociální demokraté, kteří jsou členy koaliční vlády, již navrhují změnu legislativy, která by dala celé EU více nástrojů k blokování akvizic ze strany zahraničních firem.
Jednou z nejkontroverznějších akvizic byl nákup společnosti Kuka čínskou Midea Group. Kuka vyrábí roboty a německá kancléřka Angela Merkelová v dubnu jeden z jejích výrobků hrdě ukazovala v Hannoveru i americkému prezidentovi Baracku Obamovi. Německá vláda se snažila akvizici zabránit tím, že apelovala na jiné evropské společnosti, aby společnost Kuka koupily místo Číňanů. Merkelová zase naléhala na Mideu, aby od svého plánu upustila, ale bezvýsledně. Kritici akvizice tvrdili, že německé firmě by nikdy nebylo umožněno, aby koupila významnou společnost v Číně. Zároveň vyjadřovali obavy, že know-how německé firmy bude převedeno do centrály v Číně.
Čínská chuť na zahraniční akvizice představuje odraz špatného stavu čínské ekonomiky. Číňané se obávají nafouknutých cen na akciovém trhu a na trhu realit. Obavy budí i neudržitelné zadlužení místních vlád a demografická časovaná bomba. V neposlední řadě tu jsou vysoce rizikové úvěry, které Čína poskytla zemím bez přístupu ke zdrojům ze Západu. Jako dobrý příklad lze uvést Venezuelu, u níž v současnosti hrozí default. Peking a zástupci čínského průmyslu se tak snaží najít bezpečná aktiva, do kterých by mohli investovat. A jejich cílem se stávají i malé německé společnosti, které jsou inovativní a pohybují se v oblasti nových technologií.
Němci, kteří bývali hrdí na tzv. Deutschland AG, mají zdrženlivý postoj ke všem investicím přicházejícím ze zahraničí. Liberalizace a globalizace ale postupně rozložily síť formálních a neformálních vazeb mezi německými společnostmi, jimiž se Deutschland AG vyznačovala. Přišly velké akvizice, které v Němcích budily smutek, příkladem může být nepřátelské převzetí společnosti Mannesmann Vodafonem, k němuž došlo v roce 1999. Dnes je nepřátelský sentiment živen růstem významu krajní pravice, která volá po sledování „německých zájmů“. Některé německé společnosti tak prý dokonce shromažďují zdroje na záchranu , která se ocitla v hlubokých problémech.
Vlivný časopis Manager Magazin, který čte řada ředitelů a vysokých manažerů, ale varuje, že izolace Německa podkope růst jeho firem. Lepší ochrany pracovních míst tak stejně dosaženo nebude. Německé firmy mají zákazníky po celém světě a kapitál získávají i ze zahraničí. Je tak skutečně pravděpodobné, že protekcionismus by napáchal více škod než užitku.
Autorem je analytik konzultantské společnosti Alaco Martin Fischer.
Zdroj: BeyondBrics