Plynovod Nord Stream, který přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, funguje právě pět let. Plynovod vede z ruského Vyborgu do německého Lubminu, který leží nedaleko Greifswaldu na severovýchodě Německa. Jeho délka dosahuje 1 224 kilometrů a první větev plynovodu byla uvedena do provozu v listopadu 2011, druhá v říjnu 2012. Celková kapacita plynovodu je 55 miliard krychlových metrů plynu ročně (každá větev 27,5 miliardy). Klíčovým zdrojem plynovodu je obří pole Južno-Russkoje v severozápadní Sibiři.
Nord Stream stál 7,4 miliardy dolarů
Plynovod vybudovalo mezinárodní konsorcium Nord Stream AG, do kterého patří ruský plynárenský gigant , německé firmy Wintershall (součást BASF) a PEG Infrastruktur AG (součást PEGI/E.ON), nizozemská Gasunie a francouzská ENGIE. Většinu, 51 procent akcií, drží , německé firmy mají každá 15,5 procenta a Gasunie a GDF SUEZ po devíti procentech akcií.
Nord Stream vede po mořském dně na teritoriálním území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Náklady na vybudování díla činily 7,4 miliardy dolarů - 30 procent z toho hradí členové konsorcia, zbytek je financován z různých půjček.
Z Německa jsou na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka. Na Nord Stream je na pobřeží Baltu navázán německý plynovod Opal, který vede do Saska k českým hranicím. Tam je na něj napojen plynovod Gazela, který se otevřel v lednu 2013 a funguje primárně jako tranzitní propojení s jihoněmeckou přepravní soustavou MEGAL.
Loni v červnu se ruská společnost dohodla s německými firmami Uniper SE a BASF/Wintershall, rakouskou , francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch na novém projektu - Nord Stream 2.
Dvě nové větve plynovodu by měly mít kapacitu 55 miliard krychlových metrů ročně, tedy stejnou jako dvě dosavadní potrubí.
Výstavba nové větve potrubí mezi Ruskem a Německem by měla začít v roce 2018, projekt by měl být hotov po roce 2020. Potrubí by mělo být dlouhé přes 1 200 kilometrů a povede z blízkosti ruského přístavu Usť-Luga a na německé území vstoupí nedaleko současných dvou větví plynovodu Nord Stream.
Bude mít dílo pokračování? Východní Evropa kritizuje další stavby
Náklady na projekt činí podle odhadů 11,2 miliardy dolarů a měly by být uhrazeny stejným způsobem jako v případě prvních dvou větví plynovodu - tedy 30 procent zaplatí členové konsorcia, zbytek bude financován z různých půjček.
Projekt Nord Stream 2 ale kritizují premiéři nejméně 11 zemí Evropy včetně České republiky a Slovenska. Premiéři převážně z východní části Evropy proto zaslali Evropské komisi dopis upozorňující na rizika spojená s projektem výstavby plynovodu Nord Stream 2. Rozšíření Nord Streamu za účelem dodávek většího objemu plynu přímo do Německa by mohlo mít vážné důsledky pro Kyjev a země EU, upozornila v dopise adresovaném Evropské komisi desítka států.
Evropská komise sama uvedla, že dokončení projektu Nord Stream 2 by zvýšilo závislost Evropy na jednom dodavateli plynu a koncentroval by do jedné cesty 80 procent dodávek výhradně ruského plynu. Také by to znamenalo dominantní pozici ruské společnosti na německém trhu s podílem přes 60 procent. Před projektem varoval EU i americký viceprezident Joe Biden.
Minulý týden ale agentura Reuters uvedla, že zvažuje, že kvůli politickým a administrativním překážkám od projektu odstoupí. Podle informací Reuters by mohl rozhodnutí oznámit evropským partnerům 9. listopadu.
Zdroj: ČTK, Reuters