Pro OPEC by to mohla být první skutečná dohoda o snížení produkce ropy od roku 2008. Ropný pakt může zastavit propad cen ropy, trvající už dva a půl roku, a podle OPECu je jeho dosažení už nablízku. Kroky jednotlivých členských států ale říkají jiný příběh, napsala agentura Bloomberg. Jaké jsou tedy podle ní šance na dosažení dohody, jak se rýsují před klíčovým zasedáním ropných ministrů příští týden ve Vídni.
Čtyři pilíře
Organizace zemí vyvážejících ropu se na mimořádném zasedání 28. září v Alžíru předběžně dohodla na snížení společné produkce na 32,5 milionu až 33 milionů barelů denně. K ratifikaci má dojít 30. listopadu ve Vídni. V říjnu 14členné uskupení produkovalo zhruba 33,6 milionu barelů.
Nejdůležitější otázkou, která se po alžírské schůzce vynořila, je ta, zda Saúdská Arábie změnila svůj postoj bránit vlastní podíl na světovém trhu, a pokud ano, do jaké míry. V současnosti je známo, že království chce, aby politika kartelu stála na čtyřech pilířích: kroky OPEC by měly být kolektivní, nestranné, transparentní a důvěryhodné pro trhy. To v podstatě znamená, že Irák podle Saúdů musí svou produkci snížit a Írán ji má zmrazit.
Kdo bude držet krok?
Irák a Írán jsou druhým a třetím největším producentem v OPEC.
Irák původně výchozí bod pro snížení produkce odmítal. Na konci minulého týdne to ale vypadalo, že tento jeho postoj dostává trhliny. Země předložila jeden soubor čísel týkajících produkce. S vlastním souborem ale přišel i OPEC. Výchozím bodem přitom bude druhý soubor dat, která jsou nižší než ta, se kterými přišel Bagdád, který svou produkci více než dva roky zvyšuje. Znamená to, že Irák by musel škrtat více, než se země domnívá, že je odůvodněné. A vyrovnání těchto postojů je pořád překážkou.
Irák tvrdí, že výnosy z ropy zoufale potřebuje, aby mohl financovat válku s Islámským státem. Irácký ministr ropného průmyslu Džabár Alí Luajbí v neděli prohlásil, že Bagdád hodlá tento týden přijít se třemi novými návrhy. Podrobnosti ale neuvedl.
Pokud jde o Írán, ten se v lednu zbavil mezinárodních sankcí kvůli svému jadernému programu. Přijmout ropné restrikce OPECu, psané v podstatě jeho politickým rivalem a jedničkou v rámci OPEC Saúdskou Arábií, by na domácí půdě mohlo být provokativní rozhodnutí. Írán souhlas s omezením těžby odmítá. Íránský ministr ropy Bížan Zangáne nicméně o víkendu prohlásil, že dosažení dohody o škrtech na vídeňské schůzce je „vysoce pravděpodobné“.
Helima Croftová, hlavní analytička společnosti RBC Capital Markets pro sektor komodit se domnívá, že dohoda jasná není. „Existuje šance jedna ku čtyřem, že dohoda jen tak nebude, a to na základě toho, že Íránci jsou v jednáních příliš agresivní,“ řekla podle agentury Bloomberg.
Role Ne-OPECu
Jasné není ani to, do jaké míry se k úsilí připojí nečlenské státy, hlavně tedy Rusko, pokud svou nabídku suroviny omezí sami Saúdové. Nejasné je ale i to, do jaké míry je jejich účast zásadní.
Skutečnost je taková, že skoro řádný nečlenský stát si do vlastní produkce ropy nějak výrazněji sáhnout nenechá. Ruská produkce je na postsovětském maximu a Moskva tvrdí, že by raději zmrazení než škrty. A na zapojení USA nebo Kanady zapomeňme. Těm by pomohlo, kdyby se nějaké restrikce objevily. Potom by se totiž snažily prodat více ropy, aby redukci na straně OPEC dorovnaly.
Pořád je co dělat
Generální tajemník OPECu Mohammed Barkinda v uplynulých týdnech objížděl členské státy, aby dohodě před napjatě očekávanou vídeňskou schůzkou zajistil podporu. Už minulý týden se někteří z ministrů – včetně ruského Alexandera Novaka - sešli v Dauhá. Valný výsledek ale schůzka podle všeho neměla.
Výjimku z konečné dohody chtějí kromě Iráku a Íránu také Nigérie a Libye. Tato čtyřka tvořila v říjnu zhruba 30 procent celkové produkce OPEC. Pokud jim kartelu výjimku přiklepne, budou potom největšími producenty, na které by snížení zbylo, Saúdové, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Venezuela.
"Takticky býčí" přístup
Analytici banky mají za to, že dohoda v nějaké podobě zřejmě bude, aby si OPEC „zachoval tvář“. Její dopad na trhy by však mohl být mizivý. Zástupci OPEC řešili rozpory i o uplynulém víkendu. Trh na příslib ropné dohody podle všeho zareagoval a bankovní skupina uvedla, že zaujímá „takticky býčí“ postoj.
Ceny ropy se dnes posunuly až na třítýdenní maxima (viz graf níže), k čemuž jim pomohl i slabší dolar. Cena ropy WTI s dodáním v prosinci stouply na newyorské burze Nymex až o 79 centů na 46,68 dolaru za barel. Aktivnější kontrakt na lednové dodání přidával zhruba 1,8 procenta, tedy 84 centů na 47,2 dolaru za barel. Cena severomořské ropy Brent s dodáním v lednu rostla dopoledne v Londýně až o 1,8 procenta na 47,72 dolaru za barel poté, co si minulý týden připsala 4,7 procenta.
Zdroj: BBG, WSJ, RTRS