Nově zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se opět podařilo postavit fakta na hlavu. V rámci obecnější snahy vyplísnit Čínu za to, že údajně „znásilňuje“ politiku Spojených států nefér obchodní politikou, nyní znovu obvinil tuto zemi, že manipuluje s vlastní měnou, aby získala exportní výhodu. Taková prohlášení jsou nejen odtržená od reality, ale ve stejné míře i nebezpečná.
Nenechte se mýlit: Trumpovo obviňování Číňanů z měnové manipulace opravdu není podloženo fakty. Právě naopak – Čínská lidová banka (PBOC) už dva a půl roku intervenuje na měnových trzích s opačným cílem: zabránit přílišnému pádu hodnoty jüanu vůči dolaru.
Čína v poslední době zažívá prudký odliv kapitálu, který vyvolal značný tlak na pokles devizového kurzu jüanu. Tento odliv je zčásti výsledkem zmírnění restrikcí kapitálového účtu čínskou vládou – kterážto snaha by měla umožnit domácnostem, korporacím a institucionálním investorům diverzifikovat svá portfolia navýšením zahraničních pozic. Kromě toho odráží odliv kapitálu obavy o hospodářské vyhlídky Číny včetně vršících se finančních rizik, ale i strach některých bohatých Číňanů, že by se mohli stát terčem protikorupčního tažení prezidenta Si Ťin-pchinga.
Kontrolovaný pokles
PBOC však nenechala hodnotu jüanu klesat tak rychle, jak by velely trhy, ale provedla určité zásahy, aby zmírnila odliv kapitálu a vykompenzovala tlak na znehodnocení měny. A pro Čínu to znamenalo nemalé náklady: snaha PBOC udržet hodnotu jüanu relativně stabilní oproti dolaru přispěla k poklesu čínských rezerv v zahraniční měně téměř o 900 miliard dolarů oproti zhruba čtyřbilionovému maximu v červnu 2014. (Napomohla tomu také klesající hodnota měn jako euro a jen – které představují určitý podíl čínských rezerv – vůči americkému dolaru.)
USA z přístupu Číny těží. Kdyby Trump podobně jako jeho předchůdci požadoval, aby Čína nechala o hodnotě své měny rozhodovat trhy, pak by se jüan znehodnocoval ještě rychleji, což by zvýšilo obchodní konkurenceschopnost Číny vůči USA. Když však Trump žádá, aby Čína zastavila trhem vyvolané znehodnocování jüanu, pak ji tím v podstatě vyzývá, ať dělá přesně to, co USA vždy odsuzovaly: přímo intervenuje na měnových trzích.
Taková jsou fakta. Trump ovšem fakta neřeší. Dnes už nicméně není pouhým prezidentským kandidátem, takže jeho nařčení nelze dál zlehčovat coby nabubřelou rétoriku. To, co se kdysi v USA pokládalo za „jadernou variantu“ – totiž oficiální obvinění Číny z měnové manipulace a uvalení vysokých celoplošných cel na čínský dovoz –, se po Trumpově nástupu do Bílého domu změní ve velmi reálnou možnost.
Cesta do začarovaného kruhu odvet?
Trump ví, že jeho slib oživit americkou výrobu prostřednictvím takových změn domácí hospodářské politiky, které zvýší mezinárodní konkurenceschopnost amerických firem, se bude obtížně plnit a potrvá dlouho, než se začnou dostavovat výsledky. Tvrdý postoj vůči Číně – slovy i skutky – se mu pravděpodobně jeví jako pohodlná oklika.
Takové kroky by však Trumpovy cíle ani zdaleka nesplnily, ale pravděpodobně by vyvolaly okamžitý a agresivní čínský protiúder. Pravděpodobným výsledkem by byl začarovaný kruh odvetných restrikcí bilaterálního obchodu a investičních toků, jenž by poškodil obě ekonomiky.
Milosrdná interpretace zní tak, že Trump jakožto tvrdý a pragmatický byznysmen si hrozbami pouze buduje silnou vyjednávací pozici a že zdravý rozum nakonec zvítězí. Čím déle však bude Trumpova štvavá rétorika pokračovat, tím vyšší je riziko, že bude mít reálné následky.
Silný dolar je špatnou zprávou
Americkou ekonomiku by mohla poškodit dokonce i vyhlídka obchodní války s Čínou. Trumpova prohlášení o povolební politice – a nejistota, kterou vyvolala – už vyšroubovala hodnotu dolaru vzhůru; USA koneckonců už dlouho fungují jako relativně bezpečný přístav v dobách nejistoty (i když tuto nejistotu samy zapříčiní).
Zatímco hrozba obchodní války s Čínou i představa, že USA vycouvají ze stávajících obchodních dohod, poškozují spíše krátkodobé růstové vyhlídky jiných zemí než vyhlídky USA, rostoucí dolar je pro Trumpa špatnou zprávou. Jeho sliby, že zvýší americký export a vrátí do země pracovní místa ve výrobní sféře, která se přesunula do států s levnější pracovní silou, by se obtížně plnily i za ideálních podmínek. Pokud silný dolar podkopává mezinárodní konkurenceschopnost americké výroby ještě víc, bude plnění těchto slibů o to obtížnější, přinejmenším v krátkodobém měřítku.
Trump se možná pokusí nalakovat tyto nezdary na růžovo, zvláště když příliv kapitálu, jenž pomáhá zvyšovat hodnotu dolaru, současně snižuje náklady na financování federální vlády, čímž vytváří Trumpovi větší prostor k uskutečňování fiskálních cílů. Faktem ovšem zůstává, že bude-li Trumpova rozohněná protekcionistická rétorika pokračovat, pak se USA budou potýkat s problémem silného dolaru, výrazně oslabených exportérů a mnohem vyššího obchodního schodku – nemluvě o zvýšeném napětí ve vztahu s Čínou, která budí respekt.
Silácké řeči mohou fungovat na vítězných shromážděních, ale nedokážou změnit fakta. Bude-li Trump pokračovat v nastoupené cestě, pak americká ekonomika utrpí – a stejně tak utrpí jeho postavení mezi americkými voliči, kteří mu stále z toho či onoho důvodu věří.
Eswar Prasad je profesorem obchodní politiky na Dysonově fakultě aplikované ekonomie a managementu Cornellovy univerzity a vysoce postaveným členem Brookingsova institutu. Je autorem knihy Gaining Currency: The Rise of the Renminbi (Rostoucí měna: Vzestup jüanu).
Copyright: Project Syndicate, 2016.
www.project-syndicate.org