Tak Fed zvedl sazby. Já už dlouho tvrdím, že takový krok je chybou, i když ne tak vážnou, jakou by byl před několika lety. V jaké situaci se podle mého mínění nyní nachází americká ekonomika a co to znamená pro monetární a fiskální politiku?
V tuto chvíli se podle dostupných dat zdá, že se nacházíme blízko plné zaměstnanosti. Nejde ani tak moc o to, na jaké úrovni se nachází celková
nezaměstnanost, protože ta ztrácí vypovídací schopnost kvůli nízké míře participace. Důležitější je zrychlování tempa růstu
mezd a míra dobrovolných odchodů z pracovních pozic, která se dostala zhruba na předkrizové úrovně. To naznačuje, že lidé mají poměrně optimistický pohled na trh práce.
Znamená to vše, že už nelze najít argumenty pro uvolněnou monetární a fiskální politiku? Ne, ale celá věc je nyní složitější a hlavní argument se točí kolem preventivních kroků. V tuto chvíli to s ekonomikou vypadá dobře, ale to se může změnit. Situace se může ještě více zlepšit, ale také zhoršit. Pokud by k tomu došlo, náklady by byly mnohem vyšší než přínosy dalšího zlepšení ekonomické situace. Příčinou je to, že v případě zhoršení nemáme dostatečné nástroje, jak se mu bránit.
Na mysli mám konkrétně
sazby, které se nachází blízko nuly. Pokud by ekonomika v takové situaci znovu oslabila, nemůžeme přikročit k masivnímu monetárnímu uvolnění. Prosadit fiskální expanzi je zase politicky složité už s ohledem na to, kdo bude novým americkým prezidentem. To vše je pádným argumentem na to, abychom počkali, až si ekonomika vytvoří dostatečnou setrvačnost a vzdálí se z nebezpečných vod. Jinak řečeno, měli bychom počkat, až oživení i
inflace naberou na síle. Proto podle mého názoru Fed udělal chybu a rovněž fiskální politika by měla být o něco uvolněnější, a to zejména co se týče výdajů na infrastrukturu.
Co když ovšem Trump přijde s výraznou fiskální stimulací? Jeho návrhy ve skutečnosti ukazují, že velké investice do infrastruktury moc pravděpodobné nejsou a expanze proběhne zejména snížením daní pro nejbohatší vrstvu společnosti, která nemá velký sklon ke spotřebě. Takové kroky navíc nemají velký pozitivní dopad na nabídkovou stranu ekonomiky.
Trumpovy deficity nepomohou výrazněji i proto, že spolu s nimi budou růst
sazby a vyšší deficity budou v takovém prostředí negativně ovlivňovat investice a výdaje soukromého sektoru. K tomu přidejme silnější
dolar a větší obchodní deficity. Podle mého mínění nás tak čeká jen utlumený růst a deindustrializace. Tedy vývoj, o kterém se nyní moc neuvažuje.
Autorem textu je Paul Krugman.
(Zdroj: NYTimes, foto: Flickr.com)