Obama byl od roku 1900 třetím „nejlepším“ prezidentem pro index Dow Jones Industrial Average (DJIA). Za jeho vlády totiž index rostl přibližně o 12 procent ročně. Nejlepší prezidenti byli Coolidge a Clinton – „jejich“ rally na druhou stranu ale vytvořily bubliny, které pak splaskly. Ve třetím díle seriálu Ekonomické důsledky prezidenta Obamy se podíváme, jak se odcházejícímu nájemníkovi Bílého domu dařilo oproti jeho předchůdcům.
DJIA je snad nejznámějším akciovým indexem na světě. Počítá se už od roku 1896 a obsahuje třicet nejvýznamnějších amerických titulů. I díky svému věku je tedy vhodnějším indexem k porovnání toho, jak se dařilo burzám za vlády jakého prezidenta, než mladší a obsáhlejší S&P 500.
Úplně nejlepším prezidentem pro DJIA byl dnes víceméně zapomenutý Calvin Coolidge, který byl prezidentem v období tzv. „Roaring Twenties“, ekonomického rozmachu v USA, částečně způsobeného větší konkurenceschopností Nového světa oproti válkou zničené Evropě. Náladu a možná přehnanou euforii doby, dokumentovanou například romány F. Scotta Fitzgeralda, však přerušil krach na newyorské burze v roce 1929 – pár měsíců poté, co Coolidge z úřadu odešel. Index DJIA v době jeho vládnutí rostl ročně více než o čtvrtinu.
DJIA od roku 1900 až po rok 1942 – bublina před Velkou hospodářskou krizí je zřetelná
Zdroj: Bloomberg
Na druhém místě, tedy před Obamou, je demokrat Bill Clinton, jenž vládl mezi lety 1993 až 2001 a za jehož úřadování DJIA přidával okolo 16 procent ročně. Pod Clintonovou administrativou zažily Spojené státy ohromný růst a vytváření nových pracovních míst. Za poznamenání stojí, že Clinton podepsal (nyní Trumpem proklínanou) dohodu NAFTA o volném obchodu s Mexikem a Kanadou.
Zejména finančnímu sektoru pomohla masivní deregulace, jež zrušila některé zákony z třicátých let přijatých po Velké hospodářské krizi, konkrétně části Glass-Steagall Act z roku 1933. Mnoho kritiků tvrdí, že toto uvolnění vedlo k hypoteční krizi v roce 2007 a jejímu rozšíření do dalších sektorů ekonomiky.
Těsně za Obamou se umístil republikán a velký příznivec volného trhu Ronald Reagan, který slavně prohlásil, že nejděsivější věta v angličtině je „jsem z vlády a jsem tu abych pomohl'“. Bylo ale právě za jeho éry, když deregulace finančního sektoru, ve které pak pokračoval republikán Bush starší, demokrat Clinton a opět republikán Bush mladší, začala. Zastavila se de facto až s krizí.
Trump by v deregulaci mohl opět pokračovat, což se ostatně už domnívají trhy, které po jeho vítězství v prezidentských volbách zaznamenaly rally bankovního sektoru.
Výkon indexu DJIA za úřadování prezidentů Ronalda Reagana, Billa Clintona a Baracka Obamy
Zdroj: Bloomberg
DJIA měl „za Obamy“, v porovnání s ostatními prezidenty, celkem slušný výkon. Co by však investory mělo znepokojit? Jak si pozorný čtenář určitě všiml, jak s Coolidgem tak s Clintonem byly spojené bubliny. V tom prvním případě krachu na newyorkské burze Coolidge o několik měsíců unikl, i když zjevně vznikla za jeho administrativy.
To Clinton se prasknutí „své“ bubliny, zvané Dot-com Bubble, dočkal ještě v průběhu svého prezidentování. Dotkla se však hlavně internetových a technologických společností (i odtud její jméno), takže měla vliv spíše na chicagský index NASDAQ Composite, než na tradičnější DJIA , o kterém pojednává tento článek.
Přifoukl Obama bublinu? Optimismus může přidat, že jak Coolidgova administrativa, tak Clintonova a Reaganova měly přinejmenším uvolněný přístup k regulaci. Naopak Obama, který zdědil ekonomiku po krizi, si na finanční sektor došlápl více, než jeho předchůdci, regulaci zpřísnil a ministerstva spravedlnosti a financí rozdala pokuty za chování bank v předkrizových letech. Jaké dědictví po sobě Obama zanechal na akciových trzích se nejspíš dozvíme až časem.