Proč se vlastně japonská centrální banka Bank of Japan snaží zvýšit inflaci? Pokud vezmeme do úvahy demografický vývoj v Japonsku, jeho ekonomika si nevede vůbec zle a navíc se blíží plné zaměstnanosti. Argumenty pro zvýšení inflace obvykle poukazují na to, že by došlo ke snížení reálných sazeb, což by podpořilo spotřebu a investice. Zároveň by došlo ke snížení reálných mezd, které jsou podle některých ekonomů příliš vysoko na to, aby se trh práce vyčistil. V neposlední řadě se pak tvrdí, že vyšší inflace by pomohla snížení vysokých dluhů.
Jaká je ale skutečná situace? BoJ se určitě nesnaží o snížení reálných mezd. Hodně pochybovat se dá o tom, že by Japonsko potřebovalo nižší reálné sazby na to, aby došlo k oživení spotřeby a investic. Celá tato teorie má vratký základ zejména s ohledem na demografický vývoj a výši příjmů na hlavu. Pokud se navíc ekonomika nachází blízko plné zaměstnanosti, žádné stimulace třeba není. Podivné mi připadají i úvahy o tom, že je třeba eliminovat „deflační uvažování“, které se prý zmocnilo japonského spotřebitele. Spotřebitele podle mého mínění mnohem více zajímá vývoj cen konkrétního zboží než celková inflace. Jinak řečeno, spotřebitelské chování je dáno zejména změnami relativních cen.
Zdá se tedy, že hlavní motivaci pro zvýšení inflace představuje vysoký dluh a snaha o jeho snižování. Jenže problém vysokého zadlužení veřejného sektoru je v Japonsku pouhou iluzí. Za prvé, z hlediska solvence je rozhodující dluh čistý a hrubý. A správně měřený čistý dluh (čisté veřejné zadlužení očištěné o dluhopisy a aktiva držená centrální bankou) dosahuje v Japonsku asi 65 % HDP. Navíc stále klesá. Jinak řečeno, tato země nemá žádný problém s veřejným dluhem. V době kvantitativního uvolňování je tradiční vykazování veřejného dluhu zavádějící. Rozvaha centrální banky je totiž součástí celé rozvahy veřejného sektoru a platí to samé, jako kdybych si já sám koupil od banky své hypotéční dluhy: Žádné takové dluhy bych pak neměl.
Otázka, proč se tedy BoJ snaží o zvýšení inflace, tak zůstává stále bez odpovědi. Nicméně je možné, že BoJ vlastně přišla na řešení problému s příjmovou nerovností. Japonsko pravděpodobně trpí velkou nerovností a pokud se BoJ skutečně podaří zvednout inflaci, dojde v následujících 15 letech k poklesu hodnoty finančních aktiv asi o 20 %. Celkově pak v tomto řešení „Pikettyho problému“ dojde k přerozdělení bohatství v japonské společnosti a snížení nerovnosti příjmů a bohatství.
Autor: ekonom Eric Lonergan
(Zdroj: Philosophy Of Money)