Jednají lidé racionálně, nebo mohou celou ekonomikou hýbat fámy a různé příběhy? Ekonomové se stále více kloní k názoru, že právě ony mají skutečně významný vliv. Například na počátku dvacátých let minulého století přišla brutální ekonomická kontrakce a valuace akciového trhu v USA se propadly na padesátiletá maxima. V knize Monetární historie Spojených států ekonomové Milton Friedman a Anna Schwartzová tvrdí, že příčinou byla politika Fedu, který zvýšil sazby. Ekonom Robert Shiller z Yale University ale nedávno prezentoval rozdílné vysvětlení. Jaké?
Ve zmíněné době se v USA začaly šířit zvěsti o tom, že komunistická revoluce v Rusku se dostane i do USA a objevovaly se také obavy z ekonomického dopadu první světové války. Shiller se domnívá, že následný růst nejistoty ovlivnil chování spotřebitelů a podnikové investice. Podobně ekonom hovoří o Velké depresi a finanční krizi roku 2008. Bankéři podle něj nemohli vytvořit hypotéční bublinu bez toho, aby lidé uvěřili, že ceny nemovitostí budou neustále růst.
Shiller je už dlouho jedním z mála ekonomů, kteří kladou velký důraz na „zvířecí pudy“, které hýbou s názory celé společnosti. Přidává k nim význam toho, co nazývá „ekonomií příběhů“. Tvrdí, že příběhy se ve společnosti šíří podobně jako infekce a někteří z nás jsou k nákaze náchylnější více, někteří méně. Podobně uvažuje bývalý analytik z Wall Street Robert Prechter, který ve svých knihách tvrdí, že s trhy hýbou vlny emocí a nálad namísto toho, aby trhy tyto nálady vyvolávaly, jak se běžně předpokládá.
Sociolog Jens Beckert z Max Planck Institute for the Study of Societies zase poukazuje na to, že naše chování je založeno na racionálním uvažování. Podle něj se však řídíme jen odhady budoucnosti, které jsou zčásti založeny právě na tom, jaké slyšíme příběhy a čemu věří zbytek společnosti. Lidé tak podle něj nejsou ani racionální, ani iracionální, ale pohybují se někde mezi těmito extrémy. Učí se od společnosti, která je obklopuje, ovšem ta je někdy vede k chybám. V biologii je běžné pracovat s podobnou teorií sociálního učení, nicméně ekonomie jí pozornost nevěnuje.
Je možné, že v době Donalda Trumpa se skutečně ukáže, jak velkou moc mají příběhy, kterým lidé naslouchají a které šíří dál. Právě Trump se totiž dostal k moci díky tomu, že naprosto ignoroval realitu. Shiller o něm říká, že je „mistrem příběhů“ a my můžeme jen doufat, že to celé nebude příběh s tragickým koncem.
Autorem je Mark Buchanan.
Zdroj: Bloomberg