Aktualizováno To, že inflace měla v dubnu poklesnout z přechozích 2,6 %, by samo o sobě nebylo překvapením jako to, že se snížila až na 2,0 %.
Oproti březnu se spotřebitelské ceny celkově nezměnily. Zásluhu na tom mělo především zlevnění potravin a alkoholu, které dokázalo vykompenzovat sezónní zdražení oblečení a obuvi a dokonce i některých služeb. Na druhou stranu asi nelze zapomenout na to, že tentokrát byly v dubnu Velikonoce, a tak zlevnění alkoholu a některých potravin bylo spíše jen dočasnou záležitostí, která měla nalákat spotřebitele k velkorysejším nákupům před jarními svátky.
Ve srovnání s loňským rokem si spotřebitelé zatím nejvíce připlácejí za pohonné hmoty, potraviny a především pak za jídlo v restauracích. A ani v dalších měsících se v tomto směru nejspíše mnoho nezmění, i když s mírným poklesem cen benzínu a nafty lze díky levnější ropě počítat. Časem by se mohl zklidnit i růst cen potravin, neboť ani ceny v zemědělství nezavdávají příčinu pro rychlý nárůst. Naopak více si lidé dále připlatí za bydlení s tím, jak se začínají zvyšovat ceny energií a především nájemného, které odráží přetlak na poptávku na realitním trhu.
Celková inflace zůstane těsně nad dvěma procenty a bude tak nejspíše zaostávat za nejnovější prognózou ČNB. Stane se tak vedle citlivé koruny dalším argumentem, proč by ČNB neměla jakýmkoliv způsobem urychlovat zvyšování sazeb v ČR, jak naznačují některé hlasy z centrální banky i její prognóza. Prozatím stačí, že uvolněný kurz koruny funguje sám o sobě jako zpřísnění měnové politiky a na další krok je zatím vlastně času dost.
