Pokud má nějaké tajemství, díky kterému se z ní stala největší automobilka na světě, tak je to její schopnost dotáhnout do dokonalosti naprosté základy celého výrobního řetězce. Zatímco se chlubí tím, že má dalekosáhlou strategii, která pomůže světu odpoutat se od fosilních paliv, se drží svých známých čtrnácti principů. Ty jsou založeny na suchých pravidlech týkajících se procesů ve firmě, které nepochopí nikdo jiný než manažeři produkce, píše David Fickling na Bloomberg Gadfly.
Tato strategie se Toyotě v minulosti již několikrát vyplatila. V šedesátých a sedmdesátých letech vyráběl Detroit vysoce výkonné vozy s velkou spotřebou paliva. Vlajkovými loděmi tenkrát byly pro Mustang a pro Chevrolet Camaro. ale uspěla s tím, že nabídla něco jiného: Její vozy sice nebudily takové nadšení, ale byly mnohem efektivnější a uspokojily domácnosti, které chtěly levné a zároveň spolehlivé rodinné vozy.
V osmdesátých letech se do popředí dostávaly luxusnější vozy od a bylo zřejmé, že na trhu došlo ke změnám. se držela svého principu „nemawashi“, což se dá zhruba přeložit jako „opatrnost vůči změnám“. Chvíli jí tak trvalo, než dohonila automobilky jako , a až poté, co přišla se značkou Acura, zareagovala představením Lexusu. Podobný vývoj nastal v posledních deseti letech. , či Nissan se o překot hnaly do vývoje elektromobilů, Toyotě ale stačila modernizace hybridní technologie používané v Priusech a práce na vodíkových palivových článcích.
Toyota má ale nyní problém, protože podle čerstvě zveřejněných celoročních výsledků jí čistý zisk meziročně klesl o 21 % a podle managementu bude klesat i v následujících 12 měsících. Prodeje osobních vozů stagnují a je zřejmé, že něco nefunguje. Jednou z příčin je rostoucí popularita SUV. Jejich prodeje v USA už převýšily prodeje tradičních osobních automobilů, brzy se tak stane i v Číně. Tento posun je patrný i u Toyoty, která je obvykle spojována s tradičními sedany. Prodeje modelu RAV4 začínají převyšovat prodeje modelu Camry a dokonce i Corolly, která je nejlépe prodávaným vozem v historii.
Velkou hrozbu pro tradiční automobilky nyní představuje trojice „elektromobily, autonomní vozy a sdílené jízdy“. Automobilky kvůli ní investují miliardy dolarů a určitě není pozadu. Její rozpočet na výzkum a vývoj se řadí mezi deset nejvyšších na světě a mezi automobilkami je před ní pouze . Jde ovšem o absolutní částky a pokud srovnáme její výdaje v této oblasti s tržbami, je obrázek opačný. Méně než pak investují pouze , Subaru, Kia Motors, Fiat Automobiles a Mitsubishi Motors.
Až donedávna byla strategie Toyoty tak úspěšná, že je těžké si představit, že už to neplatí. Analytici na jednu stranu čekají, že ziskovost firmy bude po celé tři roky nižší než v roce 2016. Investoři jsou ovšem stále ochotní platit za akcie Toyoty vysoké částky. Jak je zřejmé z následujícího grafu, který porovnává poměr hodnoty společnosti (EV) k provozní ziskovosti na úrovni EBITDA významných světových automobilek:
Vyšší valuací než se tedy může chlubit pouze . Jedním z principů, na kterých stojí strategie Toyoty, je „hansei". Vyjadřuje nutnost sebereflexe a ochoty přiznat si chyby a poučit se z nich. Je možné, že ostatní automobilky nyní dělají chybu a špatně odhadly revoluční změny, ke kterým momentálně v odvětví dochází. Pak by byla se svým primárním zaměřením na efektivitu výroby a s nízkými rozpočty na výzkum a vývoj tím, kdo se směje naposled. Pokud mají ale ostatní automobilky pravdu, moc času na jejich dohnání už nemá.