Hlavní omyl? Spoléhání se na odpudivost osobnosti Jeremy Corbyna. Překvapení? Skutečnost, že Britové v takové míře podpoří stranu vedenou radikálně levicovým vůdcem, který slibuje zvrátit nejen to, co udělali předchozí konzervativní vlády, ale také třeba privatizaci řady veřejných služeb, ke které došlo za vlád nové levice Tonyho Blaira a Gordona Browna. Také to, že mladá generace Britů najde zalíbení v politice labouristů ze sedmdesátých let. Odpor vůči Mayové může být ve všech frakcích konzervativní strany. To jí ale nakonec může paradoxně pomoci, protože vítězství osobnosti úzce spojené s některou z frakcí by stranu rozdělilo natolik, že uvažovat o vládnutí s těsnou většinou by bylo z říše snů. Britské volby pro Patria.cz rozebíráme s analytikem Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), expertem na anglofonní země a jejich vztahy s EU, Kryštofem Krulišem.
Chtěli víc, ztratili většinu. Přesto sestaví koalici se severoirskými unionisty DUP a s posvěcením královny Alžběty II. Novou vládu, která zemi provede Brexitem. Pořádně zamotaný a nečekaný výsledek britských předčasných parlamentních voleb. Pro teď. Co dál? Vydrží Mayová v čele konzervativců, vlády, vydrží nová vláda? Přijde její konec? Další předčasné volby? Kde je jádro debaklu? Jak teď bude vypadat Brexit? Co to vše znamená pro ekonomiku a trhy? I na tato témata odpovídá Kryštof Kruliš.
Patria.cz: Britští konzervativci si šli do předčasných voleb v čele s Theresou May pro posílení své pozice, výsledkem je oslabení pozice a ztráta většiny v parlamentu. Jak hodnotíte výsledek voleb?
V době vyhlášení voleb to vypadalo, že si Theresa May dojde pro hladké vítězství a posílí svou pozici v parlamentu i ve vlastní straně. Současný výsledek nikdo neodhadoval. Hodnocení voleb by tedy mělo směřovat zejména k tomu, jak dva měsíce kampaně dokázaly zatřást s optimismem toryů a ukázat jim tvrdou realitu skutečného rozložení politických sil v zemi.
Patria.cz: Jak Vy vidíte možné dopady na ekonomiku a finanční trhy?
Lze odhadovat, že vládu založenou na křehké většině několika málo křesel trhy neuvítají. Vzhledem k rozklíženosti konzervativců nelze zaručit, že taková vláda skutečně dovládne celé období a v případě pádu vlády by v ohrožení byl také dosavadní pokrok v jednáních s EU.
Patria.cz: Kde vidíte hlavní důvody, proč konzervativci utržili opak toho, co chtěli dosáhnout?
Theresa Mayová se snažila zjednodušit kampaň na jednu neustále opakovanou myšlenku, že Spojené království potřebuje stabilní a silné vedení do jednání o Brexitu, což může zajistit jen ona a nikoliv Jeremy Corbyn. Spoléhání se na odpudivost osobnosti Jeremy Corbyna byl hlavní omyl konzervativců ve volbách. Přistupovali proto dlouho k volbám jako k předem vyhranému klání. Přemíra sebejistoty pak na voliče příliš dobře nezapůsobila. Když už voliči museli k volbám, chtěli hlasovat o reálných otázkách svého života. Mayové se nepodařilo vysvětlit, že jednání o Brexitu je to největší otázkou, které jejich život ovlivní do budoucna. Britský volič Brexit bere za hotovou věc a již je tématem vystupování z EU za poslední léta přeci jen unaven. Mnohem snáze pak na něho zapůsobí levicový populismus labouristů, kteří ve svém programu naslibovali všechno a všem.
Patria.cz: Co je pro vás největším překvapením vývoje v rámci a kolem britských voleb?
Skutečnost, že Britové v takové míře podpoří stranu vedenou radikálně levicovým vůdcem, který slibuje zvrátit nejen to, co udělali předchozí konzervativní vlády, ale také třeba privatizaci řady veřejných služeb, ke které došlo za vlád nové levice Tonyho Blaira a Gordona Browna. To, že mladá generace Britů najde zalíbení v politice labouristů ze sedmdesátých let je překvapením, které lze vysvětlit snad jen zhrzeností nad zahraniční politikou nové levice, které zemi zavlekla do nepopulárních intervencí v Iráku.
Patria.cz: Mayová požádala britskou královnu o pověření k sestavení kabinetu a získala jej. Je to ale skutečně uklidnění situace a počátek stabilního řešení?
Mayová bude čelit tlaku. K rezignaci jí vyzval její rival Jeremy Corbyn, ale tlak zažívá i uvnitř své strany. Řada britských deníků rezignaci Mayové považuje už skoro za hotovou věc. Její osud však nemusí být ještě tak nahnutý, jak to vypadá v emocionálně vypjaté situaci prvních hodin po volbách. Mayové přeci jen zůstává jistým tmelícím prvkem konzervativní strany a jednota strany je tím hlavním, na čem bude záviset případný kabinet, odkázaný na podporu těsné většiny konzervativců a Severoirských unionistů v parlamentu.
Patria.cz: Může být na pořadu dne demise Mayové?
Odpor vůči Mayové může být ve všech frakcích konzervativní strany. To jí ale nakonec může paradoxně pomoci, protože vítězství osobnosti úzce spojené s některou z frakcí, například ministra financí Hammonda či naopak zahraničí Borise Johnsona, by stranu rozdělilo natolik, že uvažovat o vládnutí s těsnou většinou by bylo z říše snů. Volby pak v konzervativní straně přivedly na světlo pouze jednoho vítěze, a tím je Ruth Davidson, předsedkyně konzervativců ve Skotsku, která oproti volbám v roce 2015 získala dvanáct nových mandátů a částečně tak pomohla zmírnit ztráty mandátů konzervativní strany v Anglii. Na to, aby jí to katapultovalo do pozice premiérky Spojeného království to však asi stačit nebude.
Patria.cz: Vyřčeno bylo téma opakovaných předčasných voleb? Je Vašima očima na stole?
Vyhlášení dalších předčasných voleb je pravděpodobně až ta poslední varianta. Theresa May již v těchto volbách pyká za to, že voliče obtěžovala dalšími volbami a hlavně předvolební kampaní. Původce dalších předčasných voleb by navíc takovýmto krokem příliš podpory voličů nezískal. Svou roli hraje i tikající čas pro jednání o odchodu z EU.
Patria.cz: Co aktuální rozdání karet znamená právě pro něj? Pro téma vyjednávání mezi Velkou Británii a Evropskou unií o Brexitu?
Bude záviset na tom, zda vznikne vláda, založená na křehké většině konzervativců a severoirských unionistů. Pokud ano, vystoupí otázky statusu Severního Irska po Brexitu ještě více do popředí. Unionisté si ve svém programu v souvislosti s jednáním o Brexitu kladou za cíl například získat nejlepší možnou dohodu pro Severní Irsko, zajistit hladké fungování hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou či usilovat o zachování možnosti žádat pro Severní Irsko o financování v rámci projektů EU. S konzervativci se však shodnou například v požadavku na ukončení jurisdikce Soudního dvora EU nad záležitostmi Spojeného království. Vláda křehké většiny pak bude také velmi silně závislá na nalezení konsensu uvnitř konzervativní strany. Jakékoliv vychýlení se z partajního konsensu by mohlo vyvolat pád vlády. Pokrok v jednáních o podmínkách odchodu z EU, ke kterému by v mezidobí případně došlo, by pak mohl padnout zcela pod stůl.
Patria.cz: Co znamená výsledek pro Jeremy Corbyna? Může ještě vzniknout uvnitř strany tlak na jeho odvolání? Uvítali by labouristé další volby?
Jeremy Corbyn si volbami svou pozici u labouristů podstatně upevnil. Sám sebe považuje téměř za vítěze voleb. Lze odhadovat, že jeho příznivci budou slušný výsledek labouristů ve volbách využívat k jeho obraně uvnitř strany, jak to jen půjde.
Patria.cz: Zastavme se ještě u UKIP a konce lídra strany Nuttalla.
Volby potvrdily, že strana UKIP již nemá na současném politickém spektru ve Spojeném království místo. V roce 2015 sice získala jen jedeno křeslo v parlamentu, ale stále odebrala velkým stranám 10 až 15 % voličů v Anglii. V těchto volbách UKIP nezíská mandát žádný a jeho volební zisky poklesly na řád jednotek procent.
Patria.cz: Je představitelné, že by konzervativci a labouristé spolupracovali na dohodě o Brexitu a vyjednávání s EU?
V této oblasti nelze vyloučit, že obě velké strany nakonec budou postupovat vzájemném souladu. Jejich postoje se až tak neliší. Obě strany přijímají výsledek referenda a liší se více ve vyjednávací strategii, jako například ve které fázi garantovat práva občanů EU žijících ve Spojením království, než v samotném obsahu. Přinejmenším část konzervativní strany by neměla s mírnější verzí Brexitu až takový problém. Na společné vládnutí to tedy sice nebude. Rozpory v oblasti zdanění, veřejných výdajů či role státu v ekonomice jsou opravdu neslučitelné. Na podmínkách Brexitu ale nalezení shody nelze vyloučit. Vzhledem k tomu, že výsledek jednání s EU bude Spojené království ovlivňovat na desetiletí dopředu, byla by jistá míra shody obou stran dokonce žádoucí.
Patria.cz: Může být na stole téma získání více času na proces Brexitu? Například zrušením aktivace článku 50 či jiným požádáním o prodloužení těchto vyjednávání?
Spojené království by teoreticky mohlo svou žádost o odchod z EU stáhnout. Článek 50 smlouvy o EU na takovou situaci výslovně nepamatuje a takový postup by tak musel být podpořen buď politickým konsensem uvnitř EU, nebo rozhodnutím Soudního dvora EU. Nejistota spojená s čekáním na soudní rozhodnutí by však nebyla vítaná pro nikoho. Alternativou je vždy také prodloužení dvouleté lhůty jednomyslným hlasováním všech států EU, což je postup, který článek 50 smlouvy o EU výslovně předvídá.
Kryštof Kruliš je analytikem Výzkumného centra AMO se zaměřením na vnitřní trh a právo EU a vztah EU a anglofonních zemí.
Působí coby interní doktorand oboru International Relations and European Studies organizovaného Ústavem mezinárodních vztahů a Metropolitní univerzitou Praha. Studuje též doktorské studium na katedře evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde také v roce 2005 absolvoval summa cum laude magisterské studium v oboru Právo a právní věda. V rámci programu Socrates-Erasmus absolvoval studium ve Švédsku na Jönköping International Business School. V roce 2011 absolvoval na Metropolitní univerzitě Praha s vyznamenáním také své druhé magisterské studium v oboru Anglofonní studia.
V letech 2005 až 2009 pracoval coby koncipient v pobočce přední mezinárodní advokátní kanceláře, kde poskytoval poradenství v oboru českého práva a práva EU významným českým i zahraničním klientům ze soukromého a veřejného sektoru. Ve své právní praxi se od roku 2009 věnuje zejména otázkám práva EU a mezinárodního práva veřejného. S AMO spolupracuje od roku 2014.